5 C 40/2022-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále částku [částka] a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala splatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den [datum]. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru ve výši [částka] spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná tak měla splatit částku ve výši [částka]. K posouzení úvěruschopnosti uvedla žalobkyně, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti, jejichž správnost žalovaná stvrdila svým podpisem žádosti. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku a s ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, uhradila pouze částku ve výši [částka], která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám a dostala se do prodlení s úhradou částky [částka], kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši [částka] a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši [částka]. Žalovaná poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do [datum] řádně nesplatila a v důsledku toho vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Ke dni [datum] byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba], [IČO], tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovanou stala společnost [právnická osoba], [IČO], z které byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Na žalobkyni byla postoupena také smluvní pokuta ve výši [částka], která je tvořena nedoplatkem smluvní pokuty za prodlení žalované. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalované ničeho dalšího uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z výpisu bankovního účtu prokazující poskytnutí jistiny, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytl žalované v hotovosti [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 24 % p.a., poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] Celkem se žalovaná zavázala vrátit [částka] ve 14 měsíčních splátkách do [datum]. Pro případ prodlení žalované byl sjednán úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] a notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ohledně dokladu o koupi části závodu vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] a společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy, a z dopisu ze dne [datum], včetně podacího archu, bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku žalobkyni, tato skutečnost byla žalobkyni oznámena a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne [datum] žalovanou k zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] nejpozději do dne [datum]. Zásilka byla zaslána Českou poštou, s.p. doporučeně dne [datum]. 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s původním věřitelem dne [datum] listinu s názvem smlouva úvěru, na základě níž ji byla v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek a v případě prodlení i smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a další poplatky spojené s vymáháním pohledávky. Do dnešního dne žalovaná uhradila částku [částka]. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum]. Následně byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaná ničeho dalšího neuhradila. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k