5 C 419/2021-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále částky [částka], spolu s náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy, uzavřené po internetu, poskytl původní věřitel žalované bezhotovostním převodem na její bankovní účet finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a smluvní úrok z úvěru ve výši, jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě podle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru, to vše se splatností do [datum]. Kapitalizovaný úrok činí [částka] a je tvořen součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a nákladů na vymožení pohledávky ve výši [částka]. Žalobkyně neuvedla, že by posuzovala úvěruschopnost žalované, pouze uvedla, že ve formuláři na internetovém rozhraní vyplňovala žalovaná údaje o svém zaměstnání a příjmu. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, na poskytnutou částku neuhradila ničeho. Původnímu věřiteli žalobkyně tak vzniklo mj. právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a nákladů na vymožení pohledávky ve výši [částka]. Na základě projektu fúze sloučením ze dne [datum] došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO] se společností [právnická osoba], [IČO], v rámci čehož přešlo veškeré jmění zanikajících společnosti, tedy i předmětná pohledávka, na nástupnickou společnost. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dne [datum]. Na žalobkyni byla postoupena také smluvní pokuta ve výši [částka], která je tvořena nedoplatkem smluvní pokuty za prodlení žalované. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] (ve znění smlouvy ze dne [datum]) a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytl žalované převodem na její bankovní účet částku [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % p.a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] Celkem se žalovaná zavázala vrátit [částka] do [datum]. Pro případ prodlení žalované byl sjednán úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Z výpisu z účtu, jehož vlastníkem byl původní věřitel, vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že dne [datum] byla na z účtu odečtena platba ve výši [částka] s popisem„ zápůjčka [anonymizováno], [celé jméno žalované]“. Z projektu vnitrostátní fúze sloučením ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] zanikla sloučením se společností [právnická osoba], [IČO], v rámci čehož přešlo veškeré jmění zanikající společnosti na nástupnickou společnost. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum], včetně podacího archu, bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku žalobkyni, tato skutečnost byla žalobkyni oznámena a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne [datum] žalovanou k zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], nejpozději do dne [datum]. Zásilka byla zaslána Českou poštou, s.p. doporučeně dne [datum]. 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s původním věřitelem dne [datum] (ve znění smlouvy ze dne [datum]) listinu s názvem smlouva úvěru, na základě níž ji byla převodem na bankovní účet poskytnuta částka [částka]. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení i smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a další poplatky spojené s vymáháním pohledávky, a to do [datum]. Do dnešního dne žalovaná neuhradila ničeho. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba], [IČO] na společnost [právnická osoba], [IČO] na základě projektu vnitrostátní fúze sloučením ze dne [datum]. Následně byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaná ničeho dalšího neuhradila. K posouzení úvěruschopnosti žalované nebyly soudu doloženy žádné důkazy. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžité