5 C 43/2022-49 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, dále zaplacení pohledávky ve výši [částka] a úroku ve výši 59,85 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 8,25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému téhož dne poskytnut na účet úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách po [částka] splatných ke každému 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2021. Úrok za poskytnutí úvěru činil 59,85 % p. a. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného. Žalovaný řádně neplnili smluvní podmínky a dostal se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru dne [datum] byla žalobkyni uhrazena částka ve výši [částka]. V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku [částka] s příslušenstvím (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši [částka] s příslušenstvím, náhradu nákladů podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení v celkové vyčíslené výši [částka] k datu vyhotovení žaloby a úrok za poskytnutí úvěru ve výši [částka] od dne [datum] do zaplacení. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že je ve vážné finanční nouzi od vypuknutí covidu, tedy od jara 2020, do kdy pracoval v Rakousku. Přišel o práci a byl nucen se odstěhovat do České republiky, kdy u něj současně nastoupily zdravotní problémy, proto pobíral nemocenské dávky od úřadu práce kolem [částka], a to po dobu půl roku. V současné době je veden jako uchazeč o zaměstnání a to do [datum] s tím, že od [datum] nastupuje jako stavební dělník v místě bydliště. V roce 2021 pracoval v [anonymizováno] [obec], protože blíž zaměstnání nesehnal a úvěr si bral proto, aby mohl do práce dojíždět. Jezdil na každou směnu, přičemž jedna cesta byla 70 km. Na cestovné vynakládal minimálně [částka] měsíčně. Výdaje na bydlení má ve výši [částka] a to měl také již v době, kdy uzavíral úvěr. Kromě toho platí výživné pro nezletilého syna [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] ve výši [částka] měsíčně. Na výživném má dluh, protože nebyl schopen výživné platit. Osm měsíců dojížděl za prací do [anonymizováno] [obec], ale primárně musel platit náklady na bydlení a dojíždění z čistého příjmu [částka]. S ohledem na svoji současnou situaci žádá soud, aby mohl dluh splácet v měsíčních splátkách po [částka]. Pokud by bylo žalobě vyhověno, požádal o umožnění splátek, maximálně do výše [částka] měsíčně, aby byl schopen tyto splátky platit společně s výživným, náklady na bydlení a živobytí. 3. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný na dluh zaplatil pouze dvě splátky v částce celkem [částka]. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu ze seznamů subjektů soud zjistil, že žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů s povolením [obec] národní banky. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] se žalovaným jako klientem, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 36 měsíčních splátkách ve výši [částka]; úroková sazba byla sjednána ve výši 59,85 % ročně a žalovaný měl celkem žalobkyni vrátit [částka]. V článku 6. smluvních podmínek pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalovaného. Podle bodu 6.1 byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, u níž se ocitl v prodlení po dobu 30 dnů, a to do dne zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.2 má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to ve výši [částka] za každou splátku, u níž se žalovaný ocitl v prodlení po dobu 15 dnů. V souladu s bodem 6.5 vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do úplného zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] vyplatila úvěr ve výši [částka] převodem na účet žalovaného. Žalovaný se dostal se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagoval, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, jak vyplývá z upomínek žalobkyně včetně předžalobní výzvy s podacím archem a oznámení o zesplatnění úvěru. Z karty klienta vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem [částka]. 5. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující prověření úvěruschopnosti žalovaného a z databází [příjmení] a [anonymizováno]. Na základě takto získaných informací provedla scoring klienta a rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Soud z listiny nazvané hodnocení klienta zjistil, že žalovaný je zaměstnán a pobírá měsíční plat ve výši [částka], celkem má měsíční výdaje ve výši [částka]. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnán ve [právnická osoba] a.s., [IČO], je ženatý a má vzdělání ukončené maturitou. V registru [příjmení] žalovaný nebyl nalezen, v databázi [anonymizováno] měl skóre 555. Žalobkyně předložila historii pohybu na účtu žalovaného za období [datum] až [datum]. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u shora uvedeného zaměstnavatele, je svobodný, má maturitu a žije sám ve vlastním bydlení. [příjmení], zda zaměstnanec poskytovatele úvěru doporučuje poskytnutí úvěru klientovi, nebyla vyplněna. 6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal se žalobkyní dne [datum] listinu nazvanou smlouva o úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný dne [datum] úvěr ve výši [částka]. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil částku [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíční výši [částka] a výdaje žalovaného ve výši [částka]. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu