8 C 151/2022-20 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], jež se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 8 % ročně nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení byl mezi smluvními stranami sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši [částka] denně z dlužné částky. Žalovaný žalobci uhradil pouze částku ve výši [částka], a to dne [datum]. Žalobce žalovaného písemně i formou e-mailu vyzýval k úhradě dlužné částky, ta však dosud uhrazena nebyla. Co se týče úroku z prodlení, uvedl, že ho požaduje pouze v moderované výši 0,5 % denně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Při soudním jednání konaném dne [datum] žalobce k požadovanému smluvnímu úroku z prodlení dále uvedl, že tento byl sjednáván ve výši [částka] denně, neboť splatnost zápůjčky byla sjednána na velmi krátkou dobu v řádu několika dní a nepředpokládalo se proto dlouhodobé prodlení s plněním. Dále poukázal na ustanovení § 577 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého v případě, že soud shledá neplatnost ujednání v množství nebo čase, přistoupí k úpravě tím způsobem, aby výsledek odpovídal spravedlivému uspořádání a navrhl proto, aby úrok z prodlení byl žalobci přiznán v jím navrhované moderované výši 0,5 % denně. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal žalovanému při podpisu smlouvy poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zapůjčené finanční prostředky vrátit nejpozději do [datum] spolu s úrokem ve výši 8 %. Pro případ prodlení byl v čl. 3 smlouvy sjednán úrok z prodlení ve výši [částka] denně (ze smlouvy o zápůjčce). Žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka], žádné další splátky uhrazeny nebyly (z tvrzení žalobce). Žalobce žalovaného vyzval předžalobní výzvou ze dne [datum], jež byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě o zápůjčce, k úhradě dlužné částky, žalovaný však dlužnou částku neuhradil (z předžalobní výzvy ze dne [datum]). Další předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného], kde však nebyl žalovaný při doručování zásilky zastižen, na úložním místě si ji nevyzvedl a zásilka proto byla vrácena žalobci zpět (z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně dodejky a vrácené obálky). 5. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z ustanovení § 2390 o. z., dle kterého se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 6. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. <i>13. „ Podle již citovaných nálezů sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10 je úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně,„ očividně (...) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní“. Oba nálezy vycházejí z toho, že v takové situaci již není třeba hodnotit přiměřenost sjednané výše úroků (respektive otázku, zda je takto sjednaná výše úroků z prodlení v rozporu s dobrými mravy)„ v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení“. Součástí nosných důvodů obou citovaných nálezů tudíž je, že úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, respektive 182,5 % ročně, je již za hranicí ústavnosti a není třeba provádět individuální hodnocení přiměřenosti úroků. Změna tohoto pravidla by připadala v úvahu při zásadní změně ekonomických poměrů.“</i> ([příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zapůjčené finanční prostředky zavázal vrátit nejpozději dne [datum] spolu s úrokem ve výši 8 %, který byl platně sjednán v souladu s ustanovením § 2392 odst. 1 o. z. Soud však shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou v části, v níž byl sjednán úrok z prodlení ve výši [částka] denně. Takový úrok z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, neboť při přepočtu na roční úrokovou sazbu několikanásobně převyšuje zapůjčenou částku. I žalobou uplatněný úrok z prodlení v moderované výši 0,5 % denně, tzn. 182,5 % ročně, je třeba považovat za rozporný s dobrými mravy, neboť několikanásobně převyšuje výši úroků z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2003 Sb., aniž by takové navýšení bylo odůvodněno. Tvrzení žalobce, že splatnost zápůjčky byla sjednána na velmi krátkou dobu v řádu několika dní, neodůvodňuje navýšení úroků z prodlení. Soud je v tomto směru přesvědčen, že argument krátké doby splatnosti by přicházel v úvahu spíše při posuzování výše úroku za zapůjčení peněz, nikoli však u úroku z prodlení, který je sjednáván právě pro případ, že dlužná částka nebude řádně a včas splacena. Tvrzení žalobce, že se nepředpokládalo dlouhodobé prodlení, je při posuzování souladu výše smluvených úroků z prodlení s dobrými mravy zcela irelevantní. Vzhledem k uvedenému neshledal soud důvod pro odchýlení se od výše citované judikatury Ústavního soudu, dle které je úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, respektive 182,5 % ročně, již za hranicí ústavnosti a žalobci proto nelze právo na jeho zaplacení přiznat. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že úroky z prodlení je možné přiznat v moderované výši dle ustanovení § 577 o. z., neboť ustanovení § 577 není na posuzovaný případ aplikovatelné. V tomto směru se soud ztotožňuje s názorem vyjádřeným v článku publikovaném v Časopise pro právní vědu a praxi:„ Hypotéza § 577 OZ předpokládá důvod neplatnosti v nezákonném určení rozsahu. Jedná se tak o tzv. redukci zachovávající platnost, tedy účelem tohoto ustanovení je zachování platnosti těch právních jednání, která by (jen a pouze) z důvodu nezákonného určení rozsahu jinak byla shledána neplatná. Existence tohoto ustanovení je projevem zásady in favorem negotii (contractus). Předpokladem jeho aplikace ovšem není nemravnost určení rozsahu, nýbrž jeho nezákonnost. O rozpor se zákonem se však z povahy věci nemůže jednat v situaci, kdy zákon obecně žádnou maximální možnou výši sazby úroku z prodlení (či konkrétně jeho rozsah) nestanoví. Je-li tak důvod neplatnosti ujednání o smluvním úroku z prodlení jen v nemravném určení výše úroku z prodlení, není hypotéza § 577 OZ naplněna. Zákon přitom na různých místech rozlišuje pojem nezákonnosti a nemravnosti. Domnívám se proto, že nemravné ujednání skutečně nelze označit za„ nezákonné“ ve smyslu § 577 OZ“ ([příjmení], [anonymizováno] Soudní kontrola excesivních úroků z prodlení. Časopis pro právní vědu a praxi, 2021, [číslo] s. [číslo]) 15. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobu co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl a žalobci přiznal pouze právo na zaplacení dosud neuhrazené zápůjčky ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši 8 % ročně a úrokem z prodlení, oboje z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že úrok z prodlení byl přiznán v zákonné výši, tj. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. t