8 C 172/2022-23 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že dne [datum] poskytl žalované na základě její žádosti spotřebitelský úvěr ve výši [částka] splatný původně dne [datum]. Před poskytnutím úvěru posoudil žalobce schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet nejprve formou preskóringu, následně ověřením příjmů a výdajů žalované a nakonec i lustrací žalované v dostupných registrech. Na základě uvedeného dospěl žalobce k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nesplácela. Vzhledem k tomu, že neuhradila ničeho, byly jí dále účtovány poplatky za upomínky ve výši [částka] a [částka], poplatek za předání pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši dvakrát [částka]. Žalovaná je dále v souladu se zněním smlouvy o úvěru povinna uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. 2. Žalovaná uvedla, že ponechá rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že případný dluh by byla schopna uhradit. 3. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce žalované poskytl úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] ve lhůtě 30 dnů (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a předsmluvních informací). Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem dne [datum] (z potvrzení o platbě). V případě prodlení byl žalobce oprávněn po žalované požadovat dle čl. 7 smlouvy o úvěru dále smluvní pokutu, poplatky za zaslání upomínek a poplatek za předání inkasní agentuře. Žalovaná neuhradila dle tvrzení žalobce ničeho přesto, že byla k zaplacení dlužné částky upomínána (z upomínek). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou, na kterou však nereagovala (z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání). 4. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žalobcem doloženými listinami. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalobce žalovanou v evidenci lustroval s negativním výsledkem. K ověření příjmu žalované měl žalobce k dispozici výplatní pásku žalované za měsíc leden roku [rok], ze které byl zjištěn za uvedený kalendářní měsíc příjem ve výši [částka]. Dále měl žalobce k dispozici mzdový výměr žalované ze dne [datum], dle kterého činí pevná složka mzdy žalované částku [částka] měsíčně a nenároková složka mzdy částku až [částka] měsíčně. Soud dále provedl důkaz listinou„ Posouzení úvěruschopnosti žadatele“, ve které je uvedeno, že žalovaná nemá žádné nezaopatřené děti a je zaměstnána u [právnická osoba], a.s. jako zdravotní sestra s příjmem ve výši [částka] měsíčně. Výdaje žalované jsou zde uvedeny částkou v celkové výši [částka], z toho výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka] a splátky jiných půjček [částka]. Dále je v listině uvedeno, že žalovaná byla s negativním výsledkem lustrována v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v registru úvěrů [anonymizováno]. Ze všech uvedených údajů dospěl žalobce k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet, když po porovnání příjmů a výdajů jí zbývají volné zdroje ve výši [částka]. Z předloženého výpisu z účtu žalované za měsíc prosinec roku [rok] soud zjistil, že disponibilní zůstatek na účtu žalované ke konci měsíce činil částku – [částka], přičemž na účet žalované byla v tomto měsíci připsána mzda ve výši [částka]. Dle výpisu z účtu za měsíc leden roku [rok] obdržela žalovaná v tomto měsíci mzdu ve výši [částka] a zároveň v tomto měsíci čerpala půjčku od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu ke konci měsíce byl však opět mínusový, a to – [částka]. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, neboť žalobce sice úvěruschopnost žalované zkoumal, avšak nedostatečným způsobem. Žalobce vyšel při posuzování úvěruschopnosti pouze z prohlášení žalované doplněného o statistické údaje, které však nelze považovat za dostatečné, neboť o konkrétní finanční situaci povinné a její schopnosti poskytnutý úvěr splatit nic nevypovídají. Závěr žalobce o tom, že je žalovaná schopna dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Dle údajů v listině posouzení úvěruschopnosti žadatele byl uveden příjem žalované částkou [částka] a výdaje částkou [částka]. Skutečnost, že žalobce ověřil příjem žalované, byla prokázána výplatní páskou a mzdovým výměrem, jak žalobce dospěl k výdajům ve výši [částka], nebylo konkrétními důkazy podloženo. Žalobce v tomto smyslu odkazuje pouze na statistické údaje a prohlášení žalované, které však nejsou pro posouzení úvěruschopnosti konkrétní osoby dostatečné, neboť každý jednotlivý případ je třeba posuzovat individuálně. Při ověřování výdajů mohl žalobce vycházet např. z předložených výpisů z účtu žalované, dle kterých se zůstatek na účtu žalované v měsíci prosinci roku 2021 i lednu roku 2022 pohyboval v záporných hodnotách, a to i přesto, že žalovaná v průběhu ledna čerpala půjčku od jiné společnosti ve výši [částka]. Uvedené se soudu naopak jeví tak, že žalovaná se již v době uzavírání úvěrové smlouvy potýkala s finančními p