8 C 181/2022-49 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] s produktovým názvem P [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zapůjčené finanční prostředky zavázala splatit společně s poplatkem ve výši [částka] (složeným z úroku, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a splácení) v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši [částka] počínaje dnem, kdy uplyne týden od data uzavření smlouvy. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, splátky nehradila řádně a včas, na poskytnutou zápůjčku uhradila pouze [částka] a žalobci tak navíc vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, úroků z prodlení a sankčních poplatků. Pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. 2. Žalobce dále obecně uvedl, že [anonymizováno] s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných z dostupných registrů a evidencí: registru [příjmení], insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Dále byla zhodnocena celková finanční situace žalované, kdy byly porovnány informace doložené žalovanou s informacemi zjištěnými z uvedených registrů a se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. 3. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalované zkoumána. Uvedl, že [anonymizováno] žalovanou lustroval v evidenci [anonymizována dvě slova], [příjmení], v interní databázi [anonymizováno], v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, v evidenci neplatných dokladů. V žádné z těchto evidencí nebyl zjištěn žádný negativní záznam žalované. Dále bylo zjištěno, že trvalé bydliště žalované není evidováno na obecním či městském úřadě. Žalovaná předložila před podpisem smlouvy o zápůjčce pracovní smlouvu, z níž byl zjištěn příjem žalované ve výši [částka] měsíčně. Příjem žalované byl ověřen rovněž doloženými složenkami. Co se týče výdajů, žalobce uvedl, že i ty byly zkoumány a ověřovány přiměřeným způsobem, přičemž odkázal na aktuální judikaturu, dle které dle jeho názoru není nezbytně nutné v každém jednotlivém případě zkoumat konkrétní výdaje žadatele, ale je možné vycházet ze statistických dat. Při posouzení výdajů [anonymizováno] dále vycházel z tzv. zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila před uzavřením smlouvy o zápůjčce a v níž uvedla své výdaje částkou [částka] měsíčně. Tuto kartu s žalovanou vyplňovala paní [jméno] [příjmení], jakožto vázaná zástupkyně [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] rovněž ověřovala na základě žalovanou doložených dokumentů příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalované. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. 5. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] byla právním předchůdce žalobce, [právnická osoba], a žalovanou podepsána listina s názvem smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] na jejímž základě byla [právnická osoba] žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši [částka], poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], v pravidelných 60 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši [částka] v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] standardních informací o spotřebitelském úvěru). Žalovaná porušila svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradila pouze [částka] (z tvrzení žalobce). Právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze [číslo] této smlouvy postoupeny na žalobce s účinností k témuž dni. Postoupenou pohledávkou je i žalovaná pohledávka za žalovanou (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobce ze dne [datum] bylo žalované zasláno (z dopisu ze dne [datum] a z podacího lístku). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). 6. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz zákaznickou kartou. Z karty zákazníka, resp. žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí v nájmu, je rozvedená a je zaměstnána jako kuchařka. Své měsíční příjmy uvedla částkou [částka] a další čisté příjmy domácnosti [částka], celkem tedy [částka]. Výdaje odhadla částkou [částka] a dále uvedla výdaje na splátky dalších závazků vůči [právnická osoba] ve výši [částka] měsíčně. Dle odškrtnutých políček v kartě zákazníka žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a dále jiné listiny – složenky, nemocenská, které však soudu spolu s kartou doloženy nebyly. Karta zákazníka byla podepsána jednak žalovanou a jednak zástupcem [právnická osoba], paní [jméno] [příjmení], která svým podpisem stvrdila, že vyplněné údaje souhlasí s údaji, které jí žalovaná při vyplňování formuláře sdělila. Žalobce dále předložil jako důkaz výpis z centrální evidence exekucí ze dne [datum], dle kterého jsou vůči žalované vedena celkem 4 exekučních řízení, která byla zahájena v letech 2015 až 2017. 7. Soud neprovedl důkaz výslechem zástupkyně [právnická osoba], paní [jméno] [příjmení], neboť tento důkaz vzhledem ke zjištěným skutečnostem považoval za nadbytečný a nehospodárný. Jeho provedením by došlo k nedůvodnému prodloužení řízení, přičemž soud je přesvědčen, že i pokud by zástupkyně [právnická osoba] vypověděla, že údaje vyplněné do zákaznické karty skutečně souhlasí s informacemi, které jí žalovaná při vyplňování karty poskytla a že listiny, které byly dle zaškrtaných políček v kartě předloženy, žalovaná skutečně předložila a ona údaje v nich uvedené ověřila, nic by to na posouzení řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované nezměnilo (viz odůvodnění níže). Pokud žalobce tvrdí, že [anonymizováno] úvěruschopnost žalované řádně ověřil, je třeba, aby k tomu předložil odpovídající listiny. Absenci takových listin nelze nahrazovat svědeckou výpovědí osoby, která vystupovala jako zástupce úvěrující společnosti. 8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. Podle § 2390 o. z., se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li