8 C 202/2022-24 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku [částka] s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši [částka] tak, že částka [částka] byla převedena na účet určený žalovanou a částka [částka] byla převedena na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provize. Žalovaná se předmětnou smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky dle roční úrokové sazby uvedené v předmětné smlouvě, tj. celkem částku [částka] v pravidelných 40 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 20. dne měsíce na účet žalobce. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná byla v prodlení se splátkami, na upomínky žalobce nereagovala, proto žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Zesplatněním vznikl žalobci v souladu s předmětnou smlouvou nárok na úhradu (i) neuhrazené jistiny ve výši [částka], (ii) smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 21,05 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení, (iii) dlužných splátek ke dni zesplatnění po odečtu uhrazených splátek po zesplatnění ve výši [částka] (z toho jistina [částka] a úrok [částka]), (iv) účelně vynaložených nákladů na 3 odeslané upomínky ve výši [částka], (v ) smluvní pokuty ve výši [částka] jako 4 x [částka] za prodlení se čtyřmi splátkami a (vi) smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek v souhrnné výši [částka] od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána, žalovaná žalobci prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy je schopna řádně splácet. Vycházel přitom z výplatních pásek žalované, lustrace žalované v centrální databázi exekucí a insolvenčním rejstříku, z čestného prohlášení žalované ohledně jejích závazků a z prohlášení žalované o výdajích a příjmech. Při posouzení výdajů vyšel žalobce i z normativních nákladů na bydlení a z výše existenčního a životního minima. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Žalobce je subjektem zabývajícím se poskytováním spotřebitelských úvěrů, k čemuž má příslušnou licenci (z výpisu z obchodního rejstříku a z ČNB žalobce). Žalovaná s žalobcem dne [datum] podepsala listinu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě jí byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši [částka], který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]; pro případ prodlení žalované si strany sjednaly smluvní sankce v bodě IV. odst. 2. smlouvy; jako zástupce žalobce (poskytovatele) byla jak ve smlouvě, tak ve formuláři pro standardní informace, jako samostatný zprostředkovatel uvedena paní [jméno] [příjmení] (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z formuláře pro standardní informace, z obchodních podmínek, ze splátkového kalendáře). Částku [částka] žalobce žalované dle smlouvy poskytl dne [datum] tak, že [částka] převedl na její účet a [částka] převedl zprostředkovateli úvěru jako provizi (z potvrzení o transakcích). I přes upomínky žalobce žalovaná řádně splátky nehradila, uhrazena byla pouze jedna splátka ve výši [částka] (z bonity smlouvy, z upomínek, resp. ze seznamu upomínek), proto žalobce úvěr dne [datum] zesplatnil a současně vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby (z dopisu o zesplatnění – předžalobní upomínky, z podacího lístku). 4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj měsíční příjem částkou [částka] a výdaje částkou 8 513 K, z toho výdaje na bydlení u rodičů [částka] a splátky dalších úvěrů [částka] (z listiny Posouzení úvěruschopnosti zákazníka). Z výplatních pásek bylo zjištěno, že měsíční příjem žalované činil v měsíci srpnu roku 2021 částku [částka] a v měsíci září 2021 částku [částka]. Žalobce provedl lustraci žalované v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku, oboje s negativním výsledkem (z příslušných výpisů). Doloženo bylo čestné prohlášení rodiče žalované, dle kterého žalovaná přispívá na bydlení částku [částka]. Žalovaná dále čestně prohlásila, že má další tři finanční závazky, na které splácí měsíčně částky [částka], [částka] a [částka] (z prohlášení o závazcích) a že její měsíční výdaje činí [částka] na bydlení a [částka] na splátky uvedených finančních závazků. Příjmy uvedla ve výši [částka]. Je svobodná a nemá žádné děti (z prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele). 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru podepsaná účastníky dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána schopnost žalované daný úvěr splatit, resp. žalobce neprokázal, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumal. Svého práva obdržet od soudu v tomto směru náležité poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), se dobrovolně vzdal svou neúčastí u ústního jednání. Úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy řádně prověřena z důvodu nezkoumání jejích výdajů, deklarované výdaje nebyly nijak doloženy ani objektivizovány. Žalobce v podstatě vyše