8 C 269/2022-15 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 19 147 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 500 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku žalobci vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 076 Kč ve lhůtě do [datum]. Žalovaný uhradil pouze 1 179 Kč, přesto, že byl k úhradě dlužné částky upomínán a vyzván předžalobní výzvou. 2. Žalobce dále uvedl, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce si od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly zaznamenány do zákaznické karty. 3. Žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání nedostavil a k žalobě se nijak nevyjádřil. 4. Z předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 1 300 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 423 Kč ve lhůtě do [datum]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn účtovat žalovanému poplatky za zaslání každé jednotlivé písemné upomínky ve výši 500 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (ze smlouvy o zápůjčce a potvrzení o platbě). Následně byly mezi žalobcem a žalovaným uzavírány dodatky k uzavřené smlouvě o zápůjčce, na základě kterých žalobce žalovanému poskytnutou zápůjčku navyšoval a za navýšení účtoval poplatky, tedy navyšoval i poplatek za poskytnutí zápůjčky. Takto byla dodatkem ze dne [datum] zápůjčka navýšena na celkovou částku 3 300 Kč a poplatek na částku 1 073 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla zápůjčka navýšena na částku 4 500 Kč, poplatek na částku 1 463 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla zápůjčka navýšena na částku 6 000 Kč, poplatek na 1 951 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla zápůjčka navýšena na částku 7 000 Kč, poplatek na 2 201 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla zápůjčka navýšena na částku 8 200 Kč, poplatek na částku 2 501 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla zápůjčka navýšena na částku 9 200 Kč, poplatek na částku 2 751 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla zápůjčka navýšena na částku 10 500 Kč, poplatek na částku 3 076 Kč. Splatnost navýšených zapůjčených částek a navýšeného poplatku byla v jednotlivých dodatcích stanovena vždy na [datum] (z celkem 7 dodatků ke smlouvě o úvěru). Jednotlivé částky, o které byla zápůjčka navýšena, byly žalovanému vyplaceny bezhotovostními převody (z potvrzení o platbách). Žalobce žalovaného upomínal k zaplacení, přesto však žalovaný na zápůjčku uhradil pouze 1 179 Kč (z upomínek a tvrzení žalobce). Za zaslání upomínek žalobce účtoval žalovanému poplatky v celkové výši 1 500 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzval písemnou výzvou (z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání). 5. Ohledně tvrzeného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce žádné důkazy nepředložil, a to ani uváděnou zákaznickou kartu. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2390 o. z., se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum], ve znění jejích dodatků, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce v žalobě sice uvedl, že úvěruschopnost žalovaného zkoumal, své tvrzení však nijak blíže nekonkretizoval a nedoložil k němu ani žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se žalobce k soudu nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem. Myšlenkový proces, z něhož byla dovozena úvěruschopnost žalovaného, je proto nepřezkoumatelný. Nadto soud podotýká, že z obsahu spisu nevyplývá, že (zda) si právní předchůdce obstaral výpisy z veřejně přístupných registrů, případně z jakých registrů si tyto výpisy učinil a k jakým závěrům dospěl. Proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobce v tomto smyslu žádné listiny soudu nepředložil. Soud pochopitelně bere na vědomí, že půjčky u nebankovních institucí čerpají osoby potýkající se s finančními potížemi, právě i z těchto důvodů však soud musí trvat na řádném doložení zkoumání úvěruschopnosti tak, aby tuto mohl přezkoumat, neboť úvěrování těchto osob musí být pečlivě zkoumáno, jelikož jejich dluhová past vede k celospolečenským negativním důsledkům. 18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud dále v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že d