8 C 283/2021-105 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit společně s nominální úrokovou sazbou 59,84 % a poplatkem za pojištění schopnosti splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, když neuhradila žádnou splátku a věřitel proto přistoupil k zesplatnění dluhu. Žalobce požadoval uhradit novou dlužnou jistinu ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění), dále smluvní pokutu ve výši [částka] a [částka], náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] neuhrazený poplatek za sjednané pojištění ve výši [částka] a dále úrok ve výši 59,84 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Ohledně úvěruschopnosti žalobce pouze obecně uvedl, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a [anonymizováno], bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. 4. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] (ze smlouvy o úvěru a dokladu o vyplacení). Úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 59,84 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], celkem se žalovaná zavázala zaplatit [částka]. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu a poplatky spojené s prodlením (z předsmluvních informací, smlouvy, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře). Žalovaná spolu se smlouvou o úvěru uzavřela i smlouvu o pojištění schopnosti úvěr splácet s tím, že měsíční poplatek za pojištění byl sjednán ve výši [částka] (z informačního dokumentu o pojistném produktu, smlouvy, přílohy [číslo] ke smlouvě, přihlášky do pojištění a splátkového kalendáře). Při uzavírání smlouvy měl žalobce k dispozici výpis z účtu žalované za měsíc březen roku [rok], ze kterého je zřejmý počáteční zůstatek na účtu [částka] a konečný zůstatek na účtu [částka]. Dále měl k dispozici potvrzení o provedení transakce z banky žalované, dle které byla žalované na účet dne [datum] zaslána mzda ve výši [částka] a dne [datum] mzda ve výši [částka]. V listině označené jako„ hodnocení klienta“, která je podepsána žalovanou, je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána s příjmem [částka] měsíčně, náklady na bydlení činí [částka], životní minimum [částka], splátky [právnická osoba] ve výši [částka], ostatní výdaje [částka], celkem výdaje [částka], volné zdroje [částka]. Žalovaná dále uvedla, že je vdaná, s manželem nežije ve společné domácnosti, bydlí ve vlastním bydlení, nemá žádné nezaopatřené děti a má vzdělání zakončené výučním listem. Z výpisu databáze [anonymizováno] a [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná v těchto databázích neměla ke dni schvalování úvěru žádný záznam. Žalovaná dle tvrzení žalobce neuhradila ničeho a žalobce přistoupil k zesplatnění dluhu k [datum]. Po zesplatnění dluhu žalovaná žádnou splátku neuhradila (z karty klienta, upomínek a oznámení o zesplatnění). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dluhu (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně zkoumána a žalobce proto v souladu s ustanovením § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) poučil, že je povinen doplnit tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované a k tomu označit důkazy s tím, že v případě že tyto důkazy neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene. Žalobce na poučení soudu reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém zopakoval, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru řádně přezkoumal. Vyšel přitom z dokladů o příjmech, výpisů z databází [anonymizováno] a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobce dále žalovanou i jejího zaměstnavatele lustroval v insolvenčním rejstříku, ověřil, že doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, u poskytovatele neměla předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a obchodník jednající s žalovanou proto úvěr doporučil ke schválení. Co se týče výdajů, žalobce uvedl, že vyšel zejména z údajů uvedených žalovanou, neboť nemá objektivní možnost údaje sdělené žalovanou ověřit. Vycházel tedy zejména z prohlášení žalované, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla prot