8 C 305/2021-11 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a který se žalovaná zavázala splatit nejpozději dne [datum]. Žalovaná úvěr ve výši [částka] čerpala, ve smluvené lhůtě ho však nesplatila, uhradila pouze [částka]. Pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhl žalobce, aby byl nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalobce dále uvedl, že jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy o úvěru ověřil schopnost žalované úvěr splácet, žalovanou lustroval ve veřejně dostupných databázích [anonymizováno], [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Nic bližšího ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované žalobce neuvedl, přičemž zároveň uvedl, že žádné další důkazy k otázce úvěruschopnosti žalované nenavrhuje. 3. Žalovaná se při ústním jednání konaném dne [datum] k žalobě vyjádřila tak, že předmětný úvěr skutečně čerpala, má však za to, že minimálně finanční prostředky ve výši [částka] již splatila. Žalobce ji opakovaně kontaktoval a vždy uváděl jiné částky, které požaduje uhradit. Doklady k tomu, jaké částky žalobci uhradila, nemá bohužel k dispozici a svá tvrzení proto není schopna prokázat. Žalovaná dále uvedla, že úvěrová společnost se při poskytnutí úvěru nijak nezabývala její finanční situací a v případě, že jí bude uložena povinnost žalovanou částku uhradit, požádala o možnost splátek ve výši [částka] měsíčně, neboť je od září na neschopence a pobírá pouze nemocenskou. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci. Žalobce je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“), v žalobě nedopatřením chybně označeným jako [anonymizováno], uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit nejpozději dne [datum], a to spolu s úrokem ve výši 40 % p. a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] (před slevou) nebo ve výši [částka] (po slevě) (ze smlouvy o úvěru). Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem dne [datum] (z potvrzení o platbě), avšak ve smluvené době splatnosti nebyl uhrazen. Dle tvrzení žalobce uhradila žalovaná částku [částka]. Pohledávku za žalovanou postoupil právní předchůdce žalobce žalobci smlouvou o postoupení pohledávek (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo žalované zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (z dopisu ze dne [datum] a z podacího lístku). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobce v žalobě uvádí, že tuto zkoumal, nicméně neuvádí jakým způsobem a ke svému tvrzení nedokládá žádné důkazy. Pouhé tvrzení, že žalobce provedl lustraci žalované ve veřejně dostupných registrech, aniž by toto tvrzení bylo jakkoli doloženo, není dostačující. Vzhledem k tomu, že se však žalobce k soudu nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem. Nadto sám žalobce v žalobě uvádí, že dalších důkazních návrhů k prokázání úvěruschopnosti žalované nemá. Naopak žalovaná, která se k ústnímu jednání dostavila, uvedla, že žalobce její úvěruschopnost před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumal. 18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi