8 C 49/2020-372 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které mají účastníci řízení v podílovém spoluvlastnictví, každý jednu polovinu, a to pozemkové parcely č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemkové parcele č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcele [číslo] pozemkové parcely č. [rok], pozemkové parcely č. [rok] a pozemkové parcely č. [rok], vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Navrhoval, aby do vlastnictví žalobce byl přikázán pozemek parc. č. st. [číslo] se stavbou a pozemky parc. č. [rok], [číslo] a ½ pozemku p.č. [rok]. Do vlastnictví žalované měl být přikázán pozemek parc. [číslo] se stavbou, pozemek parc. [číslo] [rok], [číslo] a ½ pozemku p.č. [rok] s tím, že případný finanční rozdíl by si účastníci vypořádali v penězích. 2. Žalovaná s navrhovaným způsobem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví souhlasila. 3. V průběhu řízení žalobce změnil svůj návrh na způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy navrhl, aby došlo k reálnému rozdělení pozemku p.č. st. [číslo] se zemědělskou stavbou. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět ohledně vypořádání pozemků pozemkům p.č. [rok], [rok] a [rok] v k.ú. [obec] u [obec], kdy k předmětným pozemkům převedl vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemcích na třetí osobu. Žalovaná uvedla, že s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí. Usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům p.č. [rok], [rok] a [rok] zastaveno. 4. Žalobce závěrem navrhl, aby došlo ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že žalobci by byla přikázána do vlastnictví ½ rozděleného pozemku se stavbou ovčína st. p. [číslo] s navazujícím pozemkem p. [číslo] do vlastnictví žalované zbývající pozemky s tím, že žalovaná by žalobci vyplatila na vypořádací podíl částku [částka]. Žalobce má za to, že v řízení bylo prokázáno, že stavba kravína na pozemku parc. č. st [číslo] je reálně dělitelná, přičemž náklady na rozdělení nemovitostí jsou přiměřené hodnotě dělených nemovitostí. K návrhu žalované, aby byla budova přikázána do vlastnictví žalobce bez náhrady, uvedl, že nechce přikázat celou nemovitost. Ohledně nákladů řízení navrhl, aby bylo žalované uloženo uhradit náklady řízení žalobce, neboť má za to, že měl ve sporu plný úspěch, kdy bylo vyhověno jeho návrhu, který byl v souladu se zákonem. Naopak žalovaná tvrdila a prokazovala, že budova je nedělitelná, s čímž nebyla úspěšná. Pokud se týká nákladů státu, pak žalobce již uhradil náklady na znalecké posudky v plné výši. 5. Žalovaná s návrhem na rozdělení pozemku p.č. st. [číslo] nesouhlasila. Uváděla, že předmětná zemědělská stavba je stavbou nedělitelnou, neboť rozdělení této stavby by si vyžádalo vysoké (a hodnotě stavby nepřiměřené) náklady na stavební práce, zejména na zbudování samostatných vchodů, samostatných příjezdů a vybudování nových přípojek sítí. Vlastnická a spoluvlastnická situace sousedních pozemků navíc neumožňuje zřídit samostatné vchody a příjezdy. Navíc nemovitost je v podstatě ruina a je otázka další využitelnosti nemovitosti a účelnosti případných investic. V závěru řízení žalovaná uvedla, že má obavu, jakým způsobem by bylo nadále ohledně rozdělené budovy postupováno, zda by někdy v budoucnu došlo k rozdělení věci s ohledem na technický stav předmětné nemovitosti a navrhla, aby celá nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobce s tím, že žalovaná by nepožadovala na vyplacení náhrady žádnou částku, respektive by do jejího vlastnictví byly přikázány pozemky p.č. st. [číslo] se stavbou, p. [číslo] p. [číslo] mezi účastníky by nedošlo k vyplacení žádné finanční náhrady. Poukazovala na to, že se jedná o hmotněprávní vztah v souladu s § 1147 OZ a má za to, že pokud žalovaná nemá zájem o přikázání nemovitosti do vlastnictví, nelze jí tímto způsobem nemovitost přikázat. V této souvislosti poukazovala na rozhodnutí [spisová značka]. Uváděla, že v průběhu řízení žalobce prezentoval, že má k předmětné nemovitosti citový vztah a má zájem na jejím zachování. Naopak žalovaná má za to, že investovat do této nemovitosti je neekonomické a ona nemá o takovou investici a o přikázání věci zájem. S ohledem na daný stav věci nepožaduje po žalobci vyplacení žádné náhrady za přikázání věci do vlastnictví. Vzhledem k tomu, že však žalobce získá do svého majetku významně větší majetkovou hodnotu, má za to, že by mělo být rozhodnuto, že mezi účastníky na vypořádání podílového spoluvlastnictví nebude hrazena žádná částka. Pokud se týká nákladů řízení, pak má za to, že by si každý z účastníků měl nést své náklady řízení. Pokud se týká nákladů státu, pak žalobce by měl nést 2/3 nákladů a žalovaná 1/3 s ohledem na hodnotu majetku, kterou jednotliví účastníci získají. Pokud se týká nákladů řízení, zdůrazňuje právní zástupce, že žalovaná souhlasila s žalobcem navrhovaným petitem, který podal v původní žalobě a v předžalobní výzvě. Následně však žalobce začal v průběhu řízení měnit své procesní návrhy. Následně došlo k částečnému zpětvzetí žaloby poté, co část nemovitostí prodal. Pokud se chystala nějaká dohoda, pak na tuto nemohla žalovaná přistoupit, neboť žalobcovy nároky byly nepřiměřené. Dále poukazovala na to, že žalobce zmařil minimálně 1 jednání, kdy měnil právního zástupce a bez omluvy se k jednání nedostavil. Následně jednání prodlužoval obstrukcemi, kdy navrhoval nedůvodně přerušení řízení s tím, že bude uplatňovat nároky spojené v podílovém spoluvlastnictví, což následně neučinil. 6. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že pozemková parcela č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba (výměra [výměra]), pozemková parcele č. st. [číslo] (výměra [výměra]) jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, pozemková parcele [číslo] (výměra [výměra]), pozemková parcela [číslo] (výměra [výměra]), pozemková parcel [číslo] (výměra [výměra]), vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] jsou v podílovém vlastnictví žalobce a žalované, každý podíl ½. 7. Kopií katastrální mapy a výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že s ohledem na výměru a umístění parcel parc. [číslo] není možné pozemky reálně dělit tak, aby byly nadále účelně využitelné a byl k nim zajištěn přístup, přičemž účastníci se shodli, o který z pozemků mají zájem. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že obvyklá cena pozemkové parcely [číslo] je [částka], pozemkové parcely p. [číslo] částka [částka] a pozemkové parcely [číslo] částka [částka]. 8. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] zpracovaným znalcem [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že v případě pozemkové parcely č. st. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če, zemědělská stavba, se jedná o zděnou kolnu starou více než 100 let ve špatném technickém stavu (je neudržovaná, zatéká do ní, což způsobuje zahnívání latí a kroví, tašky opadávají, jsou na hranici životnosti), jedná se o kulturní památku. Stavbu by bylo možné rozdělit s odhadovanými náklady [částka], přičemž dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] [číslo] je obvyklá cena pozemku se stavbou [částka]. Účastníci prohlásili za nesporné, že odmítají nést náklady na reálně rozdělené stavby na pozemkové parcele [číslo] přičemž žalovaná má zájem o přikázání této věci. 9. Ohledně stavby na p. [číslo] bylo prokázáno znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] zpracovaným znalcem [celé jméno znalce], že se jedná o stavbu bývalého kravína. Stavba je zděná ze smíšeného zdiva, samostatně stojící. Zvenku i zevnitř jsou hrubé vápenné omítky, které opadávají. Stavba je stará více než 150 let, tašky jsou na hranici své životnosti, vnitřní a vnější omítky opadávají. Zděná přístavba je naprosto zdevastovaná, klenby hlavní budovy jsou na několika místech popraskané a podepřené. Některá okna chybí, jsou zde pouze laťkami stabilizované skleněné tabule. Některé dveře chybí. Stavba je nemovitá kulturní památka. Stavba je reálně dělitelná tak, že by vznikly dvě části, jedna o výměře [výměra] a druhá o výměře [výměra] s tím, že by se zbudovala střední dělící zeď, která by byla vytažena až nad střešní plášť, přičemž při tomto rozdělení by byly zajištěny přístupy z veřejné komunikace nebo přes pozemek téhož vlastníka, obě části by byly samostatně uživatelné. Reálné rozdělení věci by si vyžádalo náklady v odhadované výši [částka]. Oproti současnému stavu by se v součtu obou nově oddělených částí byla obecná cena stejná, možné cca o 10% vyšší, protože v těchto případech platí, čím menší zastavěná plocha, tím vyšší jednotková cena. Určitě by se cena nesnížila. Při výpovědi před soudem znalec doplnil, že přílohou znaleckého posudku učinil inzeráty nabízející kravíny v rámci Středočeského kraje, kdy vycházel