8 C 52/2022-18 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši [částka]. Žalovaný se spolu s jistinou zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, celkem úroky a poplatky ve výši [částka] Částku v celkové výši [částka] se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka] Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, uhrazena byla pouze částka [částka], která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Žalobce dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], vypočtené ve výši 0,1 % z dlužné částky [částka] za každý započatý den prodlení, tj. od [datum] do [datum]. Pohledávku za žalovaným postoupila společnost [právnická osoba] na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. 2. Žalobce dále uvedl, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výdajů a požadovanou výši úvěru. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr a bylo vyhodnoceno, že žalovaný je způsobilý ke splácení takové výše úvěru, která mu byla poskytnuta. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky ve výši [částka] (úrok z úvěru ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka]), a to ve formě 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku ve výši [částka] v hotovosti převzal (ze smlouvy o úvěru [číslo]). Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, když na jeho úhradu zaplatil dle tvrzení žalobce pouze částku ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky vzal soud za prokázané, že pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla s účinností ke dni [datum] postoupena žalobci a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Dle předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný však na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr vyplněnou žalovaným dne [datum]. V této žádosti žalovaný prohlásil, že nemá žádné nezaopatřené děti a je zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. s průměrným měsíčním příjmem [částka]. Výdaje uvedl ve výši [částka]. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů výpis z účtu, který však soudu doložen nebyl. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce v žalobě uvádí, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výdajů a požadovanou výši úvěru. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr a bylo vyhodnoceno, že žalovaný je způsobilý ke splácení takové výše úvěru, která mu byla poskytnuta. Samotné prohlášení žalovaného o majetkových poměrech, které není nijak objektivně doloženo, však není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Uvedené přitom dle názoru soudu platí i ohledně žádosti o úvěr, která je dle svého obsahu v podstatě rovněž toliko prohlášením žalovaného. V předmětné žádosti žalovaný pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Závěr právního předchůdce žalobce o tom, že je žalovaný schopen dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Tvrzení žalobce, že si od žalovaného před uzavřením smlouvy nechal předložit doklady, nijak žalobce nedo