12 C 140/2023-14 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit mu částku 8 920 Kč – pojistné na základě účastníky sjednané pojistné smlouvy o životním pojištění, a dále částku zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení z částky 8 720 Kč; dále žádal žalobce náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění. Pojistné bylo sjednáno měsíční, a to ve výši 20 928 ročně, splatné měsíčně, s počátkem pojištění od [datum]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neuhrazení pojistného splatného dne [datum] – přes upomínky žalobkyně a poučení o možnosti zániku pojištění. Žalovaný tak neuhradil pojistné splatné dne [datum] a dluží poměrnou část pojistného za dobu do zániku pojištění, tedy do dne [datum]. Žalobce žádá za toto období dlužné pojistné, které představuje částka 8 720 Kč, a dále náklady na upomínání ve výši 200 Kč. Žalobce dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, z dlužné částky a to za období po zániku pojištění, konkrétně od [datum] do zaplacení v zákonné výši 8,50 % ročně. Právní zástupce žalobce dne 18. 1.2 023 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu s dodatečnou lhůtou k plnění, avšak bezvýsledně. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný platně uzavřeli pojistnou smlouvu, a na základě této pojistné smlouvy byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné; pojištění zaniklo pro neplacení pojištění ke dni [datum], žalovaný je však povinen hradit pojistné až do konce pojištění. Takto však neuhradil pojistné splatné dne [datum] (důvod zániku pojištění) za celou dobu do zániku pojištění, ani náklady na upomínání o zaplacení ve výši 200 Kč. Žalobce však má právo na úhradu dlužného pojistného za celou dobu trvání pojištění do zániku, zde tedy i za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8 720 Kč, i na náklady upomínání podle pojistných podmínek, ve výši 200 Kč. Z těchto důvodů shledal soud žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl, a to i ohledně příslušenství, tedy úroku z prodlení, neboť žalovaný je s úhradou pojistného v prodlení, a to počínaje dnem následujícím po splatnosti příslušného lhůtního pojistného; od [datum] je pak v prodlení s úhradou celého dluhu; výše požadovaného zákonného úroku z prodlení odpovídá zákonným ustanovením. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. o pojistné smlouvě. Podle § [číslo] odst. 1 pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § [číslo] pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § [číslo] odst. 1 není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § [číslo] upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dále soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku o prodlení dlužníka – podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení 1 089 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 200 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do 10 000 Kč předmětu řízení jde o 200 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 200 Kč – 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 189 Kč. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.