12 C 148/2023-15 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit mu částku 2 202 Kč – pojistné na základě účastníky sjednané pojistné smlouvy o životním pojištění, a dále částku zákonného úroku z prodlení za dobu od od [datum] do [datum] ve výši 204 Kč; dále žádal žalobce náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění. Pojistné bylo sjednáno měsíční, a to ve výši 463 Kč, s počátkem pojištění od [datum]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu nezaplacení pojistného splatného dne [datum], které žalovaný neuhradil přes upomínku a upozornění na možnost zániku pojištění. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do dne zániku pojištění, tedy do dne [datum]. Žalobce žádá za toto období dlužné pojistné, které představuje poměrná částka pojistného ve výši 1 852 Kč, a dále náklady na předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč. Žalobce dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizoval, když žalobce tento úrok nárokuje ode dne následujícího po zániku pojištění do dne podání žaloby, tedy za dobu od [datum] do [datum], v kapitalizované výši 204 Kč. Jedná se o postup pro žalovaného výhodnější, než pokud by žalobce uplatnil úrok od dne následujícího po dni splatnosti platby běžného pojistného pro příslušné pojistné období do dne zaplacení dlužné částky. Právní zástupce žalobce dne [datum] poštou odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu s dodatečnou lhůtou k plnění, avšak bezvýsledně. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný platně uzavřeli pojistnou smlouvu, a na základě této pojistné smlouvy byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné; pojištění zaniklo por neplacení pojistného žalovaným - pojistníkem, ten je však povinen hradit pojistné až do konce pojištění. Takto však neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] částkou 1 852 Kč, ani náklady na předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč. Žalobce však má právo na úhradu dlužného pojistného za celou dobu trvání pojištění do zániku, zde tedy i za dobu od [datum] do [datum], tedy 1 852 Kč, i na dohodnuté náklady za předčasné ukončení smlouvy dle pojistných podmínek, které uplatil ve výši 350 Kč. Z těchto důvodů shledal soud žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl, a to i ohledně příslušenství, tedy úroku z prodlení, neboť žalovaný je s úhradou pojistného v prodlení, a to počínaje dnem následujícím po splatnosti příslušného lhůtního pojistného; od [datum] je pak v prodlení s úhradou celého dluhu; je opět věcí žalobce, že žádá úrok z prodlení pouze za kratší, v žalobě vymezenou dobu. Po celou tuto dobu však žalovaný v prodlení byl a žalobci proto náleží úrok z prodlení ve výši 204 Kč. Výše požadovaného zákonného úroku z prodlení odpovídá zákonným ustanovením. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. o pojistné smlouvě. Podle § [číslo] odst. 1 pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § [číslo] pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § [číslo] odst. 1 není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § [číslo] upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dále soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku o prodlení dlužníka – podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení 1 089 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 200 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do 10 000 Kč předmětu řízení jde o 200 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 200 Kč – 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 189 Kč. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.