12 C 194/2023-75 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala toho, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 18 800 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, neboť na pohledávku uhradil pouze celkem částku 4 600 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když to bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení dlužné částky ve výši 18 800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 285,01 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 748,14 Kč a úroků ve výši 22,08 % ročně a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně, když oba úroky se pak počítají z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně v podání ze dne [datum] doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to s odkazem na informace získaného od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření, doklady od žalovaného, a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalobkyně i její právní zástupce byli z ústního jednání konaného dne [datum] omluveni. 2. Žalovaný se vyjádřil k podané žalobě prostřednictvím svého opatrovníka v podání ze dne [datum], ve kterém uvedl, že předmětná smlouva o úvěru mu byla doručena neúplná a bez podpisů smluvních stran, což zakládá zdánlivost právního jednání. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek pak podle žalovaného nevyplývá, že by původní věřitel postoupil žalobkyni smlouvu o úvěru [číslo] i pokud by byla uzavřena. Pokud by žalobkyně v průběhu řízení uvedené vady zhojila, pak žalovaný doplnil, že v žalobě jsou nesrovnalosti a nejasnosti ohledně částek, které žalobkyně po žalovaném požaduje zaplatit. Žalobkyně nedokládá žádný přehled splátek, a to ani uhrazených ani neuhrazených. Nakonec žalovaný uvedl, že by případná smlouva o úvěru byla absolutně neplatná, neboť původní věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a proto navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a z karty zákazníka bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky v 60 týdenních splátkách po 390 Kč. Z transakční historie vyplývá, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 4 600 Kč s tím, že poslední platba proběhla dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a z potvrzení o úhradě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena. Z oznámení o postoupení včetně podacího lístku bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému odeslán dne [datum]. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky. 5. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného soud ze zákaznické karty a z čestného prohlášení zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru uvedl, že byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Žalovaný dále uvedl, že měl čistou mzdu celkem 19 165 Kč a celkové měsíční výdaje ve výši 8 500 Kč, z čehož částkou 4 000 Kč měsíčně přispíval na náklady na provoz domácnosti kolegyni, u které bydlel. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zaznamenáním informací od něho získaných do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, a ani z ostatních nabídnutých a soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala, především že by jakkoli ověřila tvrzené výdaje žalovaného, když ani z dokladů zaškrtnutých v kartě zákazníka by výdaje žalovaného ověřit nemohla. 15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech o