12 C 67/2023-35 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku 4 827,90 Kč s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná, jakožto podnikající fyzická osoba, se registrovala jako dodavatel zboží na webových stránkách žalobkyně [webová adresa]). Dne [datum] si žalovaná prostřednictvím zákaznické telefonické linky objednala službu paušální poptávky, která jí umožňuje přístup k tzv. paušálním poptávkám bez použití kreditů, a to za cenu 3 990 Kč bez DPH, přičemž žalobkyně tuto objednávku přijala. Následně žalobkyně zaslala žalované na emailovou adresu zálohovou fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 4 827,90 Kč včetně DPH splatnou dne [datum]. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k provedení platby. Dne [datum] právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu k úhradě, žalovaná však ničeho neuhradila. Jelikož žalovaná dlužnou částku nezaplatila a uplynula doba delší jak 45 dní po splatnosti, požadovala žalobkyně rovněž částku ve výši 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Z ústního jednání se žalobkyně omluvila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v odůvodnění svého odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 8. 2. 2023, č. j. 12 C 67/2023. Uvedla, že dne [datum] byla kontaktována osobou zastupující portál [webová adresa], na kterém sháněla klienty pro svoji živnost v oblasti vedení účetnictví. Dále uvedla, že jí byla nabízena spolupráce s uvedeným portálem s tím, že si službu může vyzkoušet, a pokud jí bude vyhovovat, pak jí bude aktivována na dobu 1 roku. Na to, že by ji někdo upozornil, že jí bude obratem vystavena zálohová faktura za tyto služby, si nevzpomínala. Obdrženou fakturu brala jako bezpředmětnou, jelikož službu ani jednou nevyužila a domnívala se, že pokud ji nevyužila, pak není ani vázána k platbě. Žalovaná zmínila, že v době kontaktování měla zdravotní problémy. Závěrem dodala, že byla přesvědčena, že uzavírání jakýchkoli smluv po telefonu je nemravné, neakceptovatelné a nezákonné. 3. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaná se jako podnikatel nejprve zaregistrovala na webové stránce žalobkyně [webová adresa], když následně byla na základě této registrace dne [datum] telefonicky kontaktována operátorkou zastupující žalobkyni ohledně nabídky objednávky služby paušální poptávky. Tuto službu si žalovaná objednala na 12 měsíců za cenu po slevě ve výši 4 827,90 Kč včetně DPH. Žalované byla vzhledem k objednané službě vystavena dne [datum] zálohová faktura [číslo]. Registrací na zmíněné webové stránce žalovaná souhlasila s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Dne [datum] byl žalované zprostředkován kontakt, a to poptávka po účetních službách pro společnost s jedním až dvěma zaměstnanci. Žalovaná byla žalobkyní několikrát vyzývána k úhradě dlužné částky za zmíněnou objednanou službu. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalované předžalobní upomínku. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 8. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 9. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 10. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 11. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 12. Podle § 1751 odst. 3 o. z. při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. 13. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 18. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy ohledně poskytnutí služby paušální poptávky za úplatu, a to mezi podnikateli. Pro platnost a závaznost smlouvy pak není podstatné, zda žalovaná nějaký zprostředkovaný kontakt využila. Soud má za to, že žalobkyně postupovala obvyklým způsobem, a ani nebylo zjištěno, že by chtěla úmyslně uvést žalovanou v omyl, telefonický hovor ze strany operátorky žalobkyně byl veden zcela korektně, zjevně s předchozí znalostí údajů žalované (neboť je sama poskytla a o služby žalobkyně projevila zájem). V žádném případě nešlo o nevyžádaný, nátlakový telefonát, operátorka žalobkyně žalovanou v žádný omyl neuváděla, částku k zaplacení jasně uvedla, stejně jako informace o průběhu fakturace, a ještě se znovu ujistila, že s uvedeným žalovaná souhlasí. Smlouva tak byla řádně uzavřena a soud ji posoudil jako platnou. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou povinnost z platně uzavřené smlouvy, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátní tarifu, odměnu za jeden úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne [datum]) ve výši 1 000 Kč podle § 7 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ve výši po zaokrouhlení 867 Kč (celkem cesta 98 km vykonaná osobním automobilem tovární značky ŠKODA, [registrační značka], při průměrné spotřebě benzinu 8,1 l na 100 km, ceně benzinu 45,20 Kč, sazbě 5,20 Kč/km) podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas při cestě na jednání soudu v počtu čtyř půlhodin po 100 Kč (celkem 400 Kč) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a nakonec soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 867 Kč, a to ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když v návrhu se mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.