4 C 121/2023-33 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví k nemovitostem s žalovanou. V odůvodnění uvedl, že je s žalovanou podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, a to pozemku p. č. st. 185 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemku p. [číslo] (zahrada), pozemku [parcelní číslo] (zahrada), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov. Velikost spoluvlastnického podílu žalobkyně je ideální 5/6 a velikost podílu žalované je ideální [anonymizováno]. Žalobkyně nemá zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnictví k nemovitostem, proto oslovila žalovanou dopisem ze dne [datum] s návrhem na odkup spoluvlastnického podílu žalované za částku [částka], přičemž vycházela z odborného vyjádření k obvyklé ceně nemovitostí. Dopis se však vrátil nevyzvednutý zpět. Na pozemku p. č. st. [anonymizováno] se nachází rodinný dům, který je nepodsklepenou přízemní stavbou a s níž jsou funkčně spojeny ostatní pozemky, a proto reálné rozdělení nemovitostí nepřihází v úvahu. Žalobkyně proto navrhla, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno přikázáním nemovitostí do jeho vlastnictví s tím, že žalobkyně je povinna zaplatit na vypořádací podíl žalované náhradu dle rozhodnutí soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: z výpisu z katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, vzal soud za prokázané, že žalobkyně vlastní ideální podíl [anonymizováno] a žalovaná ideální podíl [anonymizováno] pozemku p.č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům a pozemků p. [číslo] p. [číslo] – zahrada. 4. Z dopisu žalované ze dne [datum] včetně podací stvrzenky a dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyrozuměla o převzetí právního zastoupení společně s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kterým nabídl uzavření dohody spočívající v tom, že žalobkyně by nemovitosti převzala do výlučného vlastnictví a jako náhradu by žalované uhradila cenu stanovenou odborným vyjádřením, tj. [částka]. Písemnost se vrátila žalobkyni nevyzvednuta. 5. Z odborného vyjádření ze dne [datum], vypracovaného panem [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], realitní činnost poradenství, vzal soud za prokázané, že obvyklá cena nemovitosti – parc.č. st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], p. [číslo] p. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro Katastrální území Načeradec, je [částka] a tedy ideální [anonymizováno] činí [částka]. 6. Z potvrzení zůstatku na účtu žalobkyně se podává, že ke dni [datum] zůstatek činí [částka]. 7. Z výpisu z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že ve věci žalobkyně není evidován žádný záznam. 8. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a to konkrétně z ustanovení § 1143 o.z., podle kterého nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 odst. 1 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. 9. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobkyně nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. 10. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovité věci, a to parc.č. st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], p. [číslo] p. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro Katastrální území Načeradec, vedenému u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov, přičemž žalobkyni náleží ideální 5/6 předmětné nemovitosti a žalované ideální 1/6. Žalobkyně již nemá zájem v podílovém spoluvlastnictví s žalovanou setrvat a domáhá se tak jeho zrušení a vypořádání. Soud dospěl k závěru, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti, neboť nemovitosti není možné dobře rozdělit tak, aby vznikly dva funkční celky, a za nejúčelnější považuje přikázat nemovitou věc do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že žalované vyplatí vypořádací podíl, neboť právě žalobkyně je většinovým vlastníkem předmětné nemovitosti. V rámci dokazování soud zjistil, že žalobkyně disponuje finančními prostředky k vypořádání spoluvlastnického podílu žalované. Žalobkyně je zároveň povinna na vypořádací podíl žalované zaplatit částku [částka], vypočtenou dle odhadu obvyklé ceny nemovité věci v odborném vyjádření v celkové výši [částka] za předmětnou nemovitost. Soud z této aktuální ceny vyšel a podle ní stanovil přiměřenou náhradu žalované dle velikosti jejího spoluvlastnického podílu, neboť má za to, že odborné vyjádření je věcně správné a soud o něm nemá žádné pochybnosti. Žalobkyni soud dále zavázal povinností zaplatit žalované stanovený vypořádací podíl, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci úspěch. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., v platném znění, a představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], cenu za zpracování odborného vyjádření ve výši [částka], odměnu za 4 úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast při ústním jednání dne [datum]), náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši [částka] ve smyslu § 8 odst. 5 vyhlášky. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [anonymizováno] 9. [rok] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (celkem cesta 126 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 4,2 l na 100 km, ceně nafty [částka], sazbě 5,20 [spisová značka]), náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši [částka] Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku [částka] ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.