4 C 242/2023-40 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 25 992,80 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 15 296 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) v 65 týdenních splátkách po 436 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas, na úbvěr neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku 25 992,80 Kč, sestávající z jistiny 13 000 Kč a dlužné části poplatku ve výši 12 992,80 Kč, včetně kapitalizovaných úroků ve výši 3 593,76 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 314,81 Kč, úroků ve výši 20,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a to její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní smlouva. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru s žalovanou v částce 13 000 Kč, finanční prostředky byly žalované vyplaceny v den uzavření smlouvy v hotovosti (z přehledu plateb). Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti jistinu a poplatek v částce 15 296 Kč v 65 týdenních splátkách po 436 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum] Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná úvěr nehradil řádně a včas, na úvěr neuhradila ničeho (z přehledu plateb). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (z oznámení o postoupení). Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího lístku). 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smluv, soud provedl důkaz žádostí o úvěr, která byla vyplněna a podepsána žalovanou dne [datum], soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí v nájmu, má 2 vyživovací povinnosti, je svobodná, v současné době na rodičovské dovolené s příjmem 11 600 Kč s dalšími čistými příjmy domácnosti 15 000 Kč měsíčně. Výdaje odhadla celkovou částkou 4 000 Kč, z nichž externí splátky činí 200 Kč. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů rozhodnutí o přiznání podpory a složenky, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně kl