4 C 302/2023-25 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 2 683 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], jejímž předmětem byl produkt – [příjmení] životní pojištění [anonymizována tři slova]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 9 708 Kč s měsíční splatností. Žalovaná tuto povinnost porušila, když neuhradila pojistné splatné dne [datum] ani po opakovaných urgencích. Z důvodu neplacení pojistného žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě nedoplatku a současně ji upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy. Přes výzvu nebylo pojistné uhrazeno, proto došlo k zániku pojištění v důsledku neplacení ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] včetně činí dlužné pojistné částku 2 483 Kč O zániku pojistné smlouvy byla žalovaná informována. Přes předžalobní upomínku žalovaná dlužné pojistné neuhradila. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení částky 2 683 Kč (dlužné pojistné 2 483 Kč a poplatek za odeslání upomínky 200 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 483 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy [číslo] vzal za prokázané, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli dne [datum] s počátkem pojištění [datum], jejímž předmětem je [příjmení] životní pojištění [anonymizována dvě slova], verze [anonymizováno]. Dohodli se na měsíčním pojistném ve výši 809 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu určitou s koncem pojištění dne [datum]. Součástí pojistné smlouvy byly také všeobecné pojistné podmínky a doplňkové pojistné podmínky, které účastníci učinili nedílnou součástí smlouvy a které upravují podrobněji závazkový právní vztah mezi účastníky. Z upomínky dlužného pojistného ze dne [datum] vyplývá, že u pojistné smlouvy [číslo] (životní pojištění) eviduje žalobkyně nedoplatek na pojistném ve výši 2 215 Kč. Žalovaná byla upozorněna, že v případě neuhrazení dluhu pojištění zanikne uplynutím dne [datum]. V dopise o zániku pojištění ze dne [datum] bylo žalované oznámeno, že pojištění zaniklo dnem [datum] a celková dlužná částka činí 4 045 Kč. V upomínce před podáním žaloby ze dne [datum] by vyčíslen nedoplatek na pojistném ve výši 2 683 Kč (dlužné pojistné 2 483 Kč a náklady upomínání 200 Kč). Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní upomínka. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z pojistné smlouvy, upomínky dlužného pojistného, upomínky před podáním žaloby, oznámení o zániku pojištění a z předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona [číslo] občanský zákoník, ve kterém podle § [číslo] se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2787 občanského zákoníku má pojistitel právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva byla mezi účastnicemi sjednána platně. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupkyně žalobkyně plátkyní, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.