4 C 318/2023-28 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 941 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 5 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 575 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) v 26 týdenních splátkách po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum], celkem uhradil 2 600 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 9 344,46 Kč, sestávající z jistiny 3 684,60 Kč a dlužné části poplatku ve výši 2 256,40 Kč, včetně kapitalizovaných úroků ve výši 507,69 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 315,08 Kč, úroků ve výši 18,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 684,60 Kč od [datum] do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné částky 3 684,60 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, a to jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní smlouva. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru s žalovaným v částce 5 000 Kč, finanční prostředky byly žalovanému vyplaceny v den uzavření smlouvy v hotovosti (z přehledu plateb). Žalovaný se zavázal zaplatit společnosti jistinu a poplatek v částce 3 575 Kč v 26 týdenních splátkách po 330 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum] Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, na úvěr uhradil celkem 2 600 Kč (z přehledu plateb). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (z oznámení o postoupení). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího lístku). 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smluv, soud provedl důkaz žádostí o úvěr, která byla vyplněna a podepsána žalovaným dne [datum], soud zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že bydlí na ubytovně, má 2 vyživovací povinnosti, je svobodný, v pracovním poměru u [právnická osoba] [obec] s příjmem 22 610 Kč s dalšími čistými příjmy domácnosti 18 000 Kč měsíčně. Výdaje odhadl celkovou částkou 6 000 Kč, z nichž interní splátky činí 3 802 Kč. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. ob