4 C 342/2023-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 512,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 512,24 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalobkyní jakožto postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba]. Společnost [anonymizováno] prověřila totožnost žalovaného a kladně posoudila jeho úvěruschopnost. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku 24 573,36 Kč, kterou měl splácet vždy minimálně ve výši uvedené na výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žalovaný do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaný tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Nyní, po částečných úhradách, je dlužná jistina ve výši 24 512,24 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 3. Soud provedl všechny žalobkyní předložené důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle ust. § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru a příslušné poplatky. Smluvní strany se dohodly, že úvěr se bude úročit úrokovou sazbou podle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činí 10,5 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů na úvěr činí 231,39 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání z bankovního účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy ke dni, ke kterému byly peněžní prostředky připsány na jeho účet, počínaje 1 měsíc po dni prvního čerpání. Celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný čerpal dne [datum] částku 8 000 Kč a 12 000 Kč (z přehledu plateb). Z loan application info soud zjistil, že žalovaný čerpal dne [datum] pouze částku 12 000 Kč. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] jako postupitele na žalobkyni jako postupníka pohledávka za žalovaným a Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že bylo rozhodnuto o zrušení schváleného oddlužení a zastavení insolvenčního řízení v insolvenční věci žalovaného. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]), v níž byla rovněž dovo