4 C 471/2022-38 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně požaduje dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhalo elektronicky jednání o uzavření smlouvy, kterou s ohledem na nedostatek písemných podkladů není schopna doložit. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta dne [datum] částka ve výši [částka] z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný tak získal majetkový prospěch bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o poskytnutí finanční částky, a proto má žalobkyně právo na vrácení toho, co plnila. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum]. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně se proto domáhá úhrady dlužné částky ve výši [částka] se zákonným od [datum], když k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že dne [datum] byla zaslána částka [částka] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka včetně oznámení o postoupení pohledávky dne [datum] Tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z účtu, smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení a předžalobní upomínky včetně poštovního lístku 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], jednala s žalovanou o uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na základě tohoto jednání byl žalované poskytnuta částka [částka], a to dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalované na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právní předchůdkyní žalobkyně žalované oznámeno písemností ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky výzvou ze dne [datum] (z předžalobní výzvy k úhradě). Existenci úvěrové smlouvy však žalobkyně nemá jak prokázat. 5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný žalobkyni nezaplatil žádnou částku, je tak žalovaný povinen žalobkyni uhradit zbývající částku ve výši [částka], neboť v této výši se jedná na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které by měl věřiteli vydat. Proto soud shledal žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu ji vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že tyto přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni a žalovanému uložil uhradit jí částku ve výši [částka]. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši [částka], a dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku [částka]. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši [částka] za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši [částka]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.