5 C 163/2023-42 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 58 275,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 746,32 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 6 285,54 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 24 927,91 Kč od [datum] do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále také jako právní předchůdkyně žalobkyně) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v den uzavření smlouvy částku 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 888 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 400 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum] ve výši 2 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 23 207,01 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 720,90 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 11.142,01 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 113,08 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 4 092,99 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Dále žalobkyně uvedla, že co se týká úvěruschopnosti žalovaného, byla zkoumána tak, že právní předchůdkyně požadovala od žalovaného informace o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech, které zachytila do žádosti o úvěr, přičemž údaje ověřila předloženými dokumenty a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že poskytl pravdivé a úplné údaje. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] s žalovaným. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 2 888 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 400 Kč, celková dlužná částka tak činila 55 776 Kč, a měla být splacena ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o úvěru a předpis splátek. Žalovaný uhradil právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku 13 500 Kč (transakční historie). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek) což bylo žalovanému oznámeno (dopis ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (dopis ze dne [datum]). Žalovaný následně už ničeho nezaplatil (nesporované tvrzení žalobkyně). 4. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud provedl důkaz žádostí o úvěr, ze které zjistil, že žalovaný prohlásil, že je zaměstnán s čistým příjmem 25 500 Kč, jeho celkové měsíční výdaje představují částku 8 610 Kč, z čehož byl dovozen použitelný měsíční příjem ve výši 16 890 Kč. Dále žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v družstevním bytě. Je proti němu vedena exekuce, na kterou mu zbývá doplatit 25 000 Kč. K žádosti o úvěr měl doložit výplatní pásky a pracovní smlouvu, žalobkyně však nedoložila jejich kopie ani neuvedla informace, které z nich měla získat. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 30 000 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatky za vymezené a specifikované služby, celkem tak měl žalovaný uhradit 55 776 Kč. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil částku 13 500 Kč. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaný již ničeho dalšího neuhradil. 6. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru soud vycházel z ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jak