5 C 188/2023-28 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 11 989,26 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 989,26 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 659,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 741,27 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 2 050,16 Kč. Uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku 6 000 Kč, která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 3 010,74 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 2 989,26 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 21 888 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 989,26 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 9 898,74 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě níž byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], čímž byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. 2. Ohledně zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem 1 444 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 27 888 Kč ve 14 splátkách po 1 992 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 6 000 Kč, jinak splátky úvěru řádně a včas nehradil. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum], dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena, což soud zjistil z dopisu ze dne [datum] a podacího archu, a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval tímto dopisem žalovaného k zaplacení částky ve výši 33 913,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to nejpozději do dne [datum]. 6. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou od [datum] s měsíčním příjmem 29 605 Kč a celkovými měsíčními výdaji 7 552 Kč. Dále uvedl, že má střední vzdělání, bydlí u svých rodičů, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný k žádosti o úvěr doložil pracovní smlouvu a výplatní pásky za nespecifikované období. 7. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s původním věřitelem listinu s názvem smlouva o úvěru, na základě níž mu bylo v hotovosti poskytnuto 15 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný uhradil 6 000 Kč. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela ze žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Jiným způsobem úvěruschopnost zkoumána nebyla. 8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem