5 C 202/2023-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 14 008,91 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 008,91 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 780,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 875,07 Kč a částky 2 423,54 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek pro variantu úvěru zvolenou žalovanou. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku 2 000 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tedy žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě níž byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], čímž byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných důkazů. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytl žalované v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatky za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Pro případ prodlení žalované byl sjednán úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], k němuž měl soud k dispozici i podací arch. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne [datum] žalovanou k zaplacení dlužné částky. Zásilka byla zaslána Českou poštou, s. p., doporučeně dne [datum]. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na úvěr splatila 2 000 Kč. 4. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnaná od [datum] na dobu neurčitou, její příjem ze zaměstnání činí 18 263 Kč, za bydlení platí měsíčně 6 320 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady 1 000 Kč, dále je jí sráženo ze mzdy 921 Kč a splácí dluh měsíční splátkou ve výši 1 500 Kč, za telefon hradí 500 Kč měsíčně; její celkové měsíční výdaje tak činí 10 241 Kč. Dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost. Má dluh u [právnická osoba] ve výši 12 000 Kč. Dle zaškrtnutých políček v žádosti o úvěr měla žalovaná při sjednávání úvěru doložit výplatní pásky a pracovní smlouvu. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s původním věřitelem listinu s názvem smlouva o úvěru, na základě níž jí byla v hotovosti poskytnuto částka 15 000 Kč. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení i smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a další poplatky spojené s vymáháním pohledávky, a to do [datum]. Do dnešního dne žalovaná uhradila 2 000 Kč. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni na základě uzavřené rámcové smlouvy o postupování pohledávek ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek. Ani přes výzvu k plnění žalovaná ničeho dalšího neuhradila. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. K tomuto tvrzení však žalobkyně nedoložila žádné důkazy. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně neb