5 C 203/2023-102 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 818 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy mu žalobkyně poskytla dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 94,86 % ročně po 18 měsíčních plátkách ve výši 1 096 Kč. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 36 Kč. Žalovaný uhradil do zesplatnění úvěru dne [datum] částku 2 192 Kč a dne [datum] částku 2 192 Kč, tj. celkem 4 384 Kč, avšak poté, co se ocitl v prodlení s úhradou splátek, přistoupila žalobkyně k zesplatnění dluhu. Po zesplatnění dluhu žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši 10 782,30 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 1996 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od [datum] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 94,86 % ročně ze zbývající dlužné jistiny ve výši 8 787,31 Kč od [datum], zákonný úrok z prodlení od [datum] z částky 13 814 Kč a částku 36 Kč jako úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy, žalovaný však již neuhradil ničeho. 2. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a [anonymizováno], bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. K výzvě soudu žalobkyně detailněji popsala proces zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a opětovně doložila potvrzení o příjmu žalovaného a dvě výplatní pásky žalovaného za období [číslo] a [číslo]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy, předsmluvním formulářem, smlouvou o spotřebitelském úvěru, dodatkem [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru, prohlášením klienta, výpisem z účtu žalovaného a dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Oznámením o schválení úvěru, předpisem splátek, pojištěním schopnosti splácet úvěry, přílohou [číslo] ke smlouvě o úvěru, přihláškou do pojištění a informacemi o pojištění bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 94,86 % ročně v 18 měsíčních splátkách po 1 096 Kč, když součástí splátky byl i měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 36 Kč. Z hodnocení klienta, výplatních pásek a potvrzení o příjmu vyplývá, že žalovaný byl v době sjednávání úvěru zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým příjmem za březen 2021 19 340 Kč a za 02/ 2021 18 528 Kč (průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce 18 864 Kč), jeho celkové výdaje činily 6 463 Kč (životní minimum 3 860 Kč a bydlení 2 603 Kč). Dále bylo v hodnocení klienta uvedeno, že žalovaný má středoškolské vzdělání s maturitou. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně a karty klienta uhradil do zesplatnění úvěru celkem 4 384 Kč, poté se však dostal do prodlení a žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu, jak vyplývá z jednotlivých výzev k plnění a oznámení ze dne [datum]. Předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně nedostatečně ověřila zejména výdaje žalovaného, když se v této souvislosti spoléhala pouze na informace poskytnuté klientem (žalovaným). Všechny důkazy, které žalobkyně předložila, se týkají osvědčení příjmů žalovaného, ale žalobkyně ničím neprokázala, že by jakkoli zkoumala výdaje žalovaného. Ohledně výdajové stránky se žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalovaného, neměla žádné doklady osvědčující například výši nákladů na bydlení, které žalovaný uvedl v poměrně nízké výši. Otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující