5 C 236/2023-17 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 52 611,6 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouva o finančních službách a Smlouva o kontokorentním úvěru č. [bankovní účet] (dále také jako Smlouva), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu ve výši 6 000 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,90 %, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a žalovanému předmětný úvěr poskytla s tím, že mu umožnila na účtu č. [bankovní účet] realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jako by měl na účtu vlastní prostředky. Žalovaný své povinnosti nedodržel, a tím porušil Smlouvu. V souladu se Smlouvou vznikl v případě porušení těchto podmínek na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně neprodleně uhradit, avšak neučinil tak ani na její poslední výzvu ke dni [datum], v níž současně vypověděla Smlouvu o bankovním účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku z bankovního účtu převedla na evidenční účet. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 52 611,60 Kč na jistině dluhu, která odpovídá zápornému zůstatku na bankovním účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet, částku 3 702,05 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % p.a. počítaného z jistiny za období do [datum], částku ve výši 3 253,49 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku do [datum] a dále smluvní úrok 18,90 % p.a. z částky 52 611,60 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15,00 % p.a. z částky 52 611,60 Kč od [datum] do zaplacení. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela jednak z informací poskytnutých žalovaným, jednak kontrolovala veškeré dostupné informace v interních i externích databázích. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o kontokorentním úvěru vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr s úvěrovým limitem 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začal být úvěr čerpán, úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. Součástí smlouvy byly podmínky upravující postup při případném prodlení žalovaného a ceník. Dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne [datum] byla výše kontokorentního úvěru navýšena na 47 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel řádně a včas, jak vyplývá z výpisů z účtů a z dopisu označeného jako poslední výzva k úhradě dlužné částky, a tak žalobkyně pozastavila čerpání úvěru, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému dopisem ze dne [datum] oznámeno. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak ani tak žalovaný ničeho neuhradil. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný peněžní prostředky, které však řádně a včas nesplácel. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána. Pohledávka přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou částku spolu s příslušenstvím. Uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 935 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 105 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 611,60 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 610 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 879,50 Kč.