5 C 239/2023-51 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala toho, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku 81 260 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i souhrnný poplatek ve výši 71 696 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 6 748 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení, kdy dlužná jistina činila částku 61 051,39 Kč a dlužný poplatek částku 45 334,61 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši 81 260 Kč (dlužná jistina ve výši 54 168,65 Kč a dlužná část poplatku ve výši 13 636,95 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 6 315,74 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 781,39 Kč, úroků ve výši 23,19 % ročně a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně, a to oba poslední z dlužné jistiny ve výši 54 168,65 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. K ústnímu jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně, který uvedl, že kromě částky 55 310 Kč, ke které předložil tabulku umoření o úhradě do postoupení, měla žalovaná uhradit po postoupení dne [datum] další částku 5 000 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 60 310 Kč. 2. Žalovaná se dostavila k ústnímu jednání dne [datum] a k žalobě se vyjádřila tak, že považuje za nesporné, že na dluh uhradila částku 60 310 Kč, a to postupným převodem na účet. Žalovaná trvala na tom, že žalobkyni uhradila celkem 96 310 Kč, tedy další 36 000 Kč hotovostními splátkami, které předala přímo zástupci žalobkyně. Konkrétně žalobkyně uvedla, že v listopadu a prosinci 2020 zaplatila 2x 6 748 Kč, v červnu 2021 zaplatila splátku ve výši 16 000 Kč a v červenci 2021 částku ve výši 6 534 Kč, následující období od srpna 2021 do prosince 2021 byla evidována na úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, nebyla schopna dostát svým smluvním povinnostem, proto opakovaně telefonovala zástupcům žalobkyně s možností odkladu splátek, což jí nebylo umožněno. Se zástupci žalobkyně se domluvila, že bude od ledna 2022 platit nižší splátky, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně, které hradila do dubna 2022. Od března 2022 se opět ocitla na úřadě práce s nárokem na podporu. Z důvodu toho, že je samoživitelkou s jedním nezletilým dítětem, nebyla schopna splácet splátky ani ve výši 5 000 Kč. Žalovaná má k dispozici doklady o úhradách hotovostních splátek, které k ústnímu jednání zapomněla přinést. V době, kdy si brala úvěr, byla žalovaná po rozvodu, manžel před rozvodem manželství nepracoval. Před uzavřením manželství si vzala úvěr ze svého stavebního spoření a půjčku na rekonstrukci domu tchýně a tchána, ve kterém si s manželem vybudovali byt. Po rozvodu manželství byly dluhy výhradně žalované ve výši 850 000 Kč a byla nucena je sama splácet. Jejím příjmem byl pouze plat ze zaměstnání, a protože měla vyšší výdaje, než příjmy, v bance na půjčku nedosáhla, proto uzavřela smlouvu o úvěru s [anonymizováno]. Žalovaná byla v rozhodné době nemajetná, hradila nájem ve výši 5 000 Kč měsíčně, služby ve výši 3 000 Kč měsíčně, žila sama s tehdy 7mi letou dcerou. Výživné na nezletilou dceru bylo stanoveno na 3 000 Kč, nad rámec výživného otec dítěte nepřispíval. Žalovaná navrhuje, aby soud provedl důkaz doklady o hotovostních splátkách, nad rámec 60 310 Kč, které je soudu schopna zaslat ve lhůtě 15 dnů od ústního jednání. Doklady žalovaná soudu následně nedodala. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákaznické karty bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaná zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 68 987 Kč v 21 měsíčních splátkách po 6 748 Kč. Z tabulky umoření včetně tvrzení žalobkyně v žalobě vyplynulo, že žalovaná na předmětný úvěr uhradil částku celkem 60 310 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena předmětná pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení včetně podacího lístku bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán [datum]. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumán