5 C 242/2023-20 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 141 236,90 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které mu byl aktivován účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 129 793 Kč. Podle podmínek úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru v celkové výši 2 652 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 16,9 % p. a., počínaje dnem [datum] s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na [datum]. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 123 397,20 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 771,18 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní úrok 15 % ročně od [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno], který se skládá z jistiny 123 397,20 Kč, smluvního úroku 16,9 % ročně z částky 123 397,20 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 123 397,20 Kč od [datum] do zaplacení a smluvního úroku 15 % ročně z částky 123 397,20 Kč od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že na základě shora uvedené Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet a dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Jelikož však žalovaný závažně porušil své povinnosti z této smlouvy vyplývající, byl mu kontokorent zablokován a dlužná částka zesplatněna. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu činí na jistině částku 17 289,70 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 17 289,70 Kč od [datum] do [datum] spolu se smluvním úrokem 15 % ročně z částky 17 289,70 Kč od [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 17 289,70 Kč od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala částku 525 Kč, která odpovídá účelně vynaloženým nákladům na vymáhání dluhu po žalovaném. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela jednak z informací poskytnutých samotným žalovaným, které pak dále ověřila, a jednak si žalovaného prověřila v interních a externích databázích. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a na svoji obranu netvrdil žádné skutečnosti. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. V souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami poskytla žalobkyně žalovanému převodem na běžný účet peněžní prostředky ve výši 129 793 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvenými úroky a souvisejícími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 2 652 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce, (z rámcové smlouvy a smlouvy o úvěru včetně úvěrových podmínek). Dále vzal soud za prokázané, že žalovaný úvěr řádně nesplácel a dostal se s úhradou do prodlení (z přehledu plateb a splátkového kalendáře). Žalovanému byl žalobkyní poskytnut kontokorent ve výši 20 000 Kč (z rámcové smlouvy a smlouvy o poskytnutí kontokorentu). Kontokorent nebyl žalovaným řádně splácen. Žalovanému bylo zasláno oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru a kontokorentu, jelikož nehradil splátky řádně a včas (z dopisu ze dne [datum], přehledu čerpání a splácení kontokorentu). Dále byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum] (z předžalobní výzvy včetně potvrzení o odeslání). 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně se žalovaným uzavřela platně smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla částku ve výši 129 793 Kč, a smlouvu o kontokorentu. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr i kontokorent zesplatnila a před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ničeho neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Úspěšné žalobkyni soud přiznal uhrazení zaplaceného soudního poplatku, jiné náklady řízení nepožadovala.