5 C 247/2022-241 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o určení vlastnictví k nemovitostem, a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec], z titulu vrácení daru. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný je syn žalobkyně, který jako obdarovaný nabyl nemovitosti na základě darovací smlouvy uzavřené s žalobkyní jako dárkyní dne [datum]. Žalobkyně odkázala v odůvodnění žaloby na obsah darovací smlouvy, podle které má právo domáhat se vrácení daru v případě, že se bude obdarovaný k dárkyni, nebo ke členům rodiny chovat tak, že tím hrubě poruší dobré mravy, a pro nesplnění slibu, že hodlá v rodinném domě bydlet s dárkyní a svojí rodinou a tento stav zachová. Dále uvedla, že dar odvolala a požádala obdarovaného o vrácení předmětu daru dopisem ze dne [datum] pro nevděk, chování žalovaného k žalobkyni a k dalším členům rodiny a pro nesplnění závazku ze slibu, který žalobkyni dal, a ve kterých žalobkyně spatřuje ze strany žalovaného hrubé porušení dobrých mravů. Tento dopis byl žalovanému doručen dne [datum], čímž došlo k obnovení vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem, a má proto na určení vlastnického práva dán naléhavý právní zájem, neboť zápis v katastrálních operátech neodpovídá skutečnosti. Současně žalobkyně dovozuje aktivní a pasivní věcnou legitimaci účastníků sporu. Pokud jde o konkrétní jednání žalovaného vykazující hrubé porušení dobrých mravů, odkázala na obsah odvolání daru s výzvou k jeho vrácení a dále uvedla, že žalovaný nesplnil svoji povinnost - příslib k zachování své rodiny a umožnění bydlení své manželce, dceři a žalobkyni. V důsledku jeho chování nemůže žalobkyně vykonávat právo doživotního bezplatného užívání darovaných nemovitostí a byla nucena se přestěhovat do nevhodného náhradního bydlení v areálu pilařského závodu v [obec], který vlastní, a po provedení stavebních a dalších úprav se částečně přestěhovala do domu druhého syna [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně uvádí, že žalovaný svým jednáním porušil ustanovení darovací smlouvy a hrubě porušil dobré mravy. Odkazuje na možnost modifikovat podmínky pro vrácení daru, a to porušení sjednané protislužby k darování. Žalobkyně dále uvedla, že proti ní žalovaný směřoval výhružky o vystěhování, vyhození a prodeji nemovitostí, i výhružky směřované k bratrovi [jméno] [celé jméno žalovaného]. Jeho verbální útoky snižují důstojnost žalobkyně a vnímá je jako psychické týrání. Doplnila, že žalovaný vytvářel na žalobkyni soustavný psychický nátlak za účelem získání peněžních prostředků formou půjček, které ji však nevracel. Hrubé porušení dobrých mravů vůči členům rodiny žalobkyně spatřuje také v podání návrhu na zrušení údaje o místě hlášeného pobytu cizince na území ČR, vedenému proti jejímu dlouhodobému příteli [anonymizována dvě slova], státnímu příslušníku [země]. Hrubým porušením dobrých mravů je dle žalobkyně i spáchání trestné činnosti, za kterou byl pravomocně odsouzen, a které žalobkyni a její rodinu závažným způsobem diskredituje v místě bydliště. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil písemným podáním ze dne [datum], ve kterém navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou pro nesplnění podmínek k odvolání daru. Za nesporné prohlásil, že je vlastník předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum], a že byl žalobkyní vyzván k vrácení daru výzvou ze dne [datum]. Namítl však, že v článku 5. darovací smlouvy není obsažen příslib žalovaného ponechat žalobkyni a svoji rodinu bydlet v předmětném domě, a to s odkazem na gramatický a logický výklad„ tento stav hodlá zachovat“. Uvedl, že svým chováním neporušil žádný příslib, a že nejde o rozvazovací podmínku, vázanou na rozpad rodiny žalovaného. Žalovaný se nezavázal udržet svůj rodinný stav a setrval na stanovisku, že ani žalobkyni nedonutil k vystěhování se z předmětného domu. Uvedl, že žalobkyně měla možnost pro sebe zřídit smluvně věcné břemeno nebo jiné omezení vlastnického práva žalovaného, což neučinila. Nemovitosti opustila na základě svobodné vůle a nenáleželo jí žádné užívací právo. Žalovaný žalobkyni žádal, aby se do nemovitosti vrátila. Účastníci v darovací smlouvě nesjednali přísnější podmínky pro vrácení daru. Žalovaný rezolutně popřel jakékoliv verbální útoky vůči žalobkyni nebo výhružky ohledně vystěhování a prodeje nemovitostí. Dále namítl, že má jako výlučný vlastník právo rozhodovat o bezplatném užívání jakoukoliv třetí osobou, a proto měl oprávnění podat návrh na zrušení údaje o místě hlášeného pobytu cizince na území České republiky, týkající se přítele žalobkyně. Důvod pro podání návrhu bylo hrubé, neuctivé a urážlivé chování pana [příjmení] vůči žalovanému. Žalovaný nepopřel, že mu žalobkyně poskytla finanční prostředky, ale popřel její tvrzení, že by na ní činil psychický nátlak. Pokud mu půjčky poskytla, jednalo se vždy o její svobodnou vůli. Popřel rovněž výhružky a fyzické napadení [jméno] [celé jméno žalovaného], který je jeho bratrem, neboť k události dne [datum] došlo po ostré slovní výměně bez fyzického napadení ze strany žalovaného. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] fyzicky konfrontoval žalovaného a snažil se ho donutit opustit areál pily provozovaný žalobkyní. Odkázal na jednání Přestupkové komise [stát. instituce], zejména na protokol ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že přestupkové řízení bylo zastaveno po uzavřeném smíru mezi bratry, čímž dovozuje, že si oba po předmětném incidentu uvědomili svůj podíl viny. Dále uvedl, že trestní čin, pro který byl uznán vinným, nesouvisí s žalobkyní ani s jinými rodinnými příslušníky, kterým by měl vzbuzovat obavy o jejich majetek, nenaplňuje tak důvody pro vrácení daru. Uvedl, že mezi ním a žalobkyní, případně bratrem docházelo k neshodám, které však byly vzájemné, je možné je považovat za nevhodné chování, které však ze strany žalovaného nedosahují intenzity hrubého porušení dobrých mravů, které by mohlo odůvodnit oprávněnost požadavků žalobkyně na vrácení předmětu daru. 3. Soud žalobkyni poučil dle § 118a) o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že jsou dány zákonné důvody pro odvolání daru, spočívající v chování žalovaného. Konkrétně, že se žalovaný vůči žalobkyni dopustil jednání, kterým jí ublížil, jakým způsobem, zda úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, v jaké intenzitě, aby při zohlednění vzájemného jednání obou účastníků nevzbudilo z objektivního hlediska pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy, zda šlo o psychické nebo fyzické týrání, zda se jednalo o chování jednorázové, nebo soustavné. [příjmení] specifikovala jednotlivé útoky, včetně uvedení konkrétního časového určení, a že žalovaný učinil ve vztahu k žalobkyni příslib bydlení ve sporném domě, včetně povinnosti pečovat o žalobkyni i o nemovitost, a že se choval hrubě v rozporu s dobrými mravy k [jméno] [celé jméno žalovaného] jako osobě blízké, že žalobkyně žalovanému poskytovala půjčky, v jakém období a v jaké výši, zda jsou splatné, a že je žalovaný dobrovolně nevrátil. Žalobkyně vyhověla výzvě soudu podáním ze dne [datum] a žalobu doplnila o tvrzení, že žalovanému poskytovala zápůjčky od počátku června [rok] do [datum] v celkové výši [částka], a to převodem na jeho účet anebo v hotovosti, což žalovaný potvrdil v písemném uznání dluhu. Následně žalobkyně žalovanému poskytla ještě hotovostní půjčku ve výši [částka] v říjnu [rok]. Tuto půjčku žalovaný žalobkyni zapřel slovy, že na ni žalobkyně nemá papír. Existenci dluhu z půjček žalovaný potvrdil při hádce s žalobkyní dne [datum], kdy přislíbil vrácení z výplaty pojistného plnění, což však neučinil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení všech zápůjček dopisem ze dne [datum], a to do 6 týdnů ode dne doručení výzvy (dne [datum]). Žalovaný dluh nevrátil ani částečně. Příslib bydlení a zachování práva žalobkyně dům užívat byl učiněn v rámci procesu darování a při sjednání darovací smlouvy. Uvedla, že jej potvrzuje fakt, že po dobu 12 let nemovitosti užívala společně s rodinou žalovaného. Dle žalobkyně právo na zachování stavu bydlení vyjadřuje také věta první článku 5. darovací smlouvy. Smyslem a účelem ujednání bylo zachování bydlení rodiny žalovaného a žalobkyně, která nepředpokládala, že by se po daru musela odstěhovat. Mínila trávit klidné stáří a dožít v domě, ve kterém byla zvyklá, má k němu citový vztah a měla v něm své věci, neboť jej postavila z vlastních finančních prostředků a považuje jej za svůj domov. Ačkoliv již v roce [rok] - [číslo] požádala žalovaného o převod odběru vody a elektřiny, i nadále hradila dodávky energií z vlastních prostředků a žalovaný se na hrazení základních nákladů provozu sporného domu nepodílel. Skutečnost, že žalobkyně hodlala v domě dožít, vyplývá i z obsahu darovací smlouvy uzavřené s druhým synem [jméno] [celé jméno žalovaného], ze dne [datum], kterému darovala dům bez podobného ustanovení – příslibu bydlení. Byť nesjednala právo doživotního bydlení formou věcného břemene jako závazku s věcně právními