5 C 273/2023-71 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 207 308,92 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na požádání peněžní prostředky do částky 210 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,53 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 210 000 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradila 31 878 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nehradila, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 207 308,92 Kč, která se skládá z jistiny 204 778,92 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobkyně dále obecně uvedla, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a to její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a taktéž nahlížením do externích úvěrových registrů. [příjmení] byla hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena. 2. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 10. 7. 2023 pod č. j. EPR 48933/2023-25 elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, proto soud usnesením ze dne 1. 8. 2023, č. j. EPR 48933/2023-27, elektronický platební rozkaz zrušil a ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovanou řádně obeslal. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná sjednali dne [datum] smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 210 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru (poplatky a úrok), a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 2,53 % z dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Výše prvního čerpání činila 210 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 12 měsíčních, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,88 %, RPSN ve výši 27,92 % (ze smlouvy o revolvingovém úvěru, vč. úvěrových podmínek). Žalovaná celkem čerpala částku 210 000 Kč, na kterou dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze 31 878 Kč. Žalobkyně oznámila žalované zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu [datum] (z výzvy k zaplacení včetně podacího archu). Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu k plnění dluhu. (z předžalobní výzva k zaplacení včetně podacího archu). 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smluv, soud provedl důkaz kartou klienta, metodikou posouzení úvěruschopnosti a smlouvou o úvěru, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí v podnájmu, nemá vyživovací povinnost, je vdaná, je zaměstnaná a její příjem činí 40 000 Kč měsíčně, příjem partnera činí 40 000 Kč měsíčně a splátky jiným společnostem uvedené v žádosti činí částku ve výši 15 000 Kč. Soud zjistil z výpisu z bankovních účtů žalované, že ke dni [datum] činil konečný zůstatek na jejím bankovním účtu u [právnická osoba] částku ve výši - 4,03 Kč a na jejím bankovním účtu u společnosti [právnická osoba] částku ve výši 18,73 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele žalované společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalované činí 51 478 Kč. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru sjednaná žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně vyhodnotila, a to i po doplnění žaloby podáním ze dne [datum]. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci OPR- [právnická osoba] GK (C [číslo]). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení p