5 C 282/2023-20 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 3 050 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná jela dne [datum] tramvajovou linkou 6 veřejné linkové dopravy provozované žalobkyní a dne [datum] tramvajovou linkou 6 veřejné linkové dopravy provozované žalobkyní, jako cestující nesplnila povinnost vyplývající ze smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného [anonymizována dvě slova] systému [územní celek] a při provedených přepravních kontrolách se neprokázala pověřené osobě dopravce platným cestovním dokladem, ani nezaplatila jízdné 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, splatných v den kontroly. Žalovaná svoji povinnost uhradit jízdné a přirážku nesplnila ani v dodatečné lhůtě. Přes písemné výzvy žalovaná dlužné částky neuhradila. Okresní soud v Benešově ve věci vydal 10. 7. 2023 pod [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 1. 8. 2023, [číslo jednací], zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovanou řádně předvolal. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vzal za prokázané, že žalovaná, která se prokázala občanským průkazem [číslo] na jméno [celé jméno žalované], [datum narození], se na výzvu pověřené osoby dopravce dne [datum] v 8.14 hodin, kurz [číslo], zastávka [anonymizováno], neprokázala platným jízdním dokladem. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vzal za prokázané, že žalovaná, která se prokázala občanským průkazem [číslo] na jméno [celé jméno žalované], [datum narození], se na výzvu pověřené osoby dopravce dne [datum] v 7.23 hodin, kurz [číslo], zastávka [obec], neprokázala platným jízdním dokladem. Na základě předžalobní upomínky ze dne [datum] jí byla stanovena k úhradě dlužné částek lhůta 3 dnů od odeslání upomínky, na které však žalovaná nereagovala. Dále byl proveden důkaz smluvními přepravními podmínkami a tarifem [anonymizována dvě slova] systému [územní celek]. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ustanovení § 2551 téhož zákona podrobnější úpravu osobní přepravy pak stanoví přepravní řády. V daném případě je tímto předpisem vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která podrobně upravuje vztahy, které vznikají při přepravě osob ve veřejné drážní osobní dopravě a veřejné silniční osobní dopravě mezi provozovatelem přepravy (dále jen dopravce) a jejími účastníky, kromě cenových vztahů, které upravují tarify. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla ve shora uvedených případech konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, a to tím, že žalovaná nastoupila do prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Žalovaná však porušila přepravní podmínky, neboť se při provedených přepravních kontrolách na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila na místě jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. S úhradou je žalovaná v prodlení, je proto ode dne následujícího po vzniku dluhu povinna zaplatit i úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši. Vzhledem k tomu, že přes výzvy svůj dluh dosud neuhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.