5 C 283/2023-19 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 27 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 967,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 34 471,48 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, částky 9 405 Kč a zákonného úroku z této částky od [datum] do zaplacení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 30 000 Kč, jejíž převzetí stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 36 303 Kč Smluvní úrok byl sjednán na 88 % ročně. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 66 303 Kč, kterou se zavázal splatit v 78 týdenních splátkách. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku 6 831,52 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu kapitalizovaného smluvního úroku za období od [datum] do [datum] (90 dní), tj. ve výši 5 967,12 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 9 405 Kč. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, čímž byla postoupena na žalobkyni pohledávka za žalovaným s účinností ke dni [datum]. Za dopisy, telefonický hovor a osobní návštěvu žalobkyně požaduje zaplacení 265 Kč. Tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně neuvedla, jakým způsobem zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dne [datum] byl soudu zaslán nepodepsaný email údajně od žalovaného, že se nemůže dostavit na jednání konané dne [datum] s tím, že žádá o odročení, a v letech 2016 [číslo] ztratil občanský průkaz, což však není schopen nyní doložit. Omluvu z jednání soud neshledal jako řádnou, jelikož nebyl uveden a doložen důvod nemožnosti účasti na jednání. Ani tvrzení ohledně ztráty občanského průkazu nebylo nijak doloženo a ani jinak důvěryhodně popsáno. Zásadní ovšem je, že z podání odeslaného z emailové adresy [email] podepsaného jako [celé jméno žalovaného], není zřejmé, kdo jej činí. Navíc podání nebylo podepsáno elektronickým uznávaným podpisem, jak požaduje zákon. 3. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], ze smluvních podmínek spotřebitelského úvěru a standardních informací o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč, což bylo prokázáno i potvrzením o úplatě, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč, z čehož byl úrok 24 177 Kč, částka za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za službu komfortního splácení 8 286 Kč a za službu flexibilního splácení 4 860 Kč a za doplňkové pojištění 2 340 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 66 303 Kč v 78 splátkách po 851 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 6 831,52 Kč, jinak splátky úvěru řádně a včas nehradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] se seznamem postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena, což soud zjistil z dopisu ze dne [datum] a podacího archu, a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval tímto dopisem žalovaného k zaplacení částky ve výši 81 374,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to nejpozději do dne [datum]. 5. V žádosti o úvěr (zákaznické kartě) žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek jako bagrista ve společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 13 528 Kč, jako další příjmy domácnosti uvedl 22 000 Kč a celkové měsíční výdaje odhadl na 1 000 Kč. K tomu měl doložit dvě výplatní pásky za období [číslo] a [číslo]. Jako účel úvěru uvedl investici do bagru. 6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s původním věřitelem listinu s názvem smlouva o úvěru, na základě níž mu bylo poskytnuto 30 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný uhradil 6 831,52 Kč. Předmětná pohledávka přešla z původního věřitele na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela ze žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Jiným způsobem úvěruschopnost zkoumána nebyla. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za