5 C 287/2023-64 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 159 607,45 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 93,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 345,81 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 159 607,45 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15,9 % ročně z částky 139 117 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], dříve [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 140 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zápůjčku splácet spolu s poplatky v 86 pravidelných měsíčních splátkách po 2 948 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná však zápůjčku nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávka byla s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 167 046,70 Kč bez příslušenství. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které ji poskytl finanční prostředky ve výši 140 000 Kč. Žalovaná se zavázala se zápůjčkou splácet i poplatek ve výši 210 Kč měsíčně, a to v 86 měsíčních splátkách po 2 948 Kč s tím, že první splátku uhradí dne [datum]. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 140 000 Kč převodem na účet. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (ze smlouvy o zápůjčce [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované oznámeno (z dopisu o oznámení a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku). Dále soud zjistil, že celkově žalovaná v jedné úhradě zaplatila částku 2 000 Kč (z přehledu splátek). Žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, a to jednak lustrací žalované v interních úvěrových registrech, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v registru [příjmení] a jednak na základě informací, které jí sama žalovaná poskytla. Takto žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí částku 17 000 Kč, výdaje částku 11 770 Kč (splátky ve výši 2 770 Kč, bydlení ve výši 4 000 Kč, živobytí ve výši 5 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 0 Kč), přičemž na základě takto zjištěných údajů žalobkyně rozhodla o tom, že úvěr schvaluje (z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta). 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] listinu s názvem smlouva o zápůjčce, podle níž po jejím podpisu obdržela na účet částku 140 000 Kč. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaná povinna zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatek za vymezené a specifikované služby, celkem tak měla uhradit 235 393,86 Kč v 86 měsíčních splátkách. První splátka měla být uhrazena dne [datum]. Do dnešního dne žalovaná žalobkyni uhradila částku 2 000 Kč, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaná hradila více, než tvrdí žalobkyně. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila. 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. pak lze při peněžité půjčce ujednat úroky. 6. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že zmínky ve smlouvě o zápůjčce, v nichž žalovaný potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od žalovaného a že žalovaný poskytl úplné a pravdivé údaje, jsou ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečné a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. způsob zkoumání, podklady apod.) z nich nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním mi