5 C 292/2023-102 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 203 599 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému dne [datum] poskytnuta na jeho účet částka 137 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 7 326 Kč splatných ke každému 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2021. Úrok za poskytnutí úvěru činil 54,82 %. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech, pracovní smlouvy a prohlášení žalovaného. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek, když žalobkyně této žádosti vyhověla. Po dobu odkladu splátek od [datum] do [datum] neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný řádně neplnila smluvní podmínky a dostal se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru dne [datum] byla žalobcem uhrazena pouze částka ve výši 43 730 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 996 Kč. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 149 258,16 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku 149 258,16 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 131 411,10 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 17 847,06 Kč), smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 996 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru počínaje [datum] do dne vyhotovení žaloby v celkové vyčíslené výši 51 345,44 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 54,82 % ročně z částky 131 411,10 Kč od [datum] do zaplacení. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaný nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání přes vykázané doručení předvolání nedostavil a na svou obranu ani nezaslal žádné vyjádření. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu ze seznamů subjektů soud zjistil, že žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů s povolením [obec] národní banky. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru, prohlášení klientů, dokladu o vyplacení úvěru, splátkového kalendáře a upraveného splátkového kalendáře vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 137 000 Kč a žalovaný se zavázala úvěr vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 7 326 Kč; úroková sazba byla sjednána ve výši 54,81 % ročně a žalovaný měl celkem žalobkyni vrátit 340 272 Kč. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal dne [datum] o bezúplatný odklad splátek z důvodu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Této žádosti žalobkyně vyhověla dopisem ze dne [datum]. Po dobu odkladu splátek od [datum] do [datum] neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. V článku VI. smluvních podmínek pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalovaného. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl žalovanému dne [datum] vyplacen úvěr, a to převodem na účet žalovaného. Z karty klienta a nesporných tvrzení stran vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem 43 730 Kč. Poté se dostal se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagoval, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, jak vyplývá z upomínek žalobkyně včetně předžalobní výzvy s podacím archem a oznámení o zesplatnění úvěru. Z přílohy [číslo] k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo uzavřeno pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy se žalovaný zavázal hradit pojištění ve výši 237 Kč měsíčně pro případ smrti následkem úrazu či invalidity třetího stupně následkem úrazu. Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že jeho příjem od zaměstnavatele [jméno] [příjmení] činil v červenci 2021 částku ve výši 24 488 Kč, v srpnu 2021 částku ve výši 23 608 Kč a v září 2021 částku ve výši 25 402 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně ohledně úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře o hodnocení klienta, jehož příjmy ze zaměstnání činily částku ve výši 24 499 Kč a jeho výdaje činily celkem částku ve výši 7 757, a to za bydlení, za splátky u [právnická osoba] a za obživu. Žalovaný nežil s nikým ve společné domácnosti a je držitelem výučního listu. Na základě uvedeného hodnocení klienta byl úvěr doporučen ke schválení. Soud měl dále k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, který byl vydán [stát. instituce] dne [datum]. Úvěrová historie žadatele byla ověřena v databázích [příjmení] a [anonymizováno]. 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal se žalobkyní dne [datum] listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný dne [datum] čerpal úvěr ve výši 137 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 43 730 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíční výši okolo 25 000 Kč, výdaje stanovila paušálně částkou 7 757 Kč. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] podepsaná žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala 15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti