5 C 293/2023-23 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 39 945,70 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 45 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 50 346 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 95 346 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 24 měsíčních splátkách. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh uhradil částku 57 202 Kč, což následně opravila svým podáním ze dne [datum], kde uvedla, že žalovaným bylo na úvěr uhrazeno 56 346 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla s účinností ke dni [datum] postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně vedle nesplacené jistiny ve výši 26 211,09 Kč požaduje přiznat smluvní úrok ve výši 69 % ročně z nesplacené jistiny za období od [datum] do [datum], tj. 90 dnů, ve výši 4 459,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 732,71 Kč, smluvní pokutu ve výši 13 734,61 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. 2. Ohledně zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně uvedla, že původní věřitel prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně jeho tvrzených příjmů a výdajů. K tomu doložila dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému v hotovosti částku 45 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem 39 076 Kč, úplatou za zpracování úvěru 1 500 Kč, částkou za doplňkovou službu komfortního splácení ve výši 5 135 Kč a flexibilního splácení ve výši 4 635 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 95 346 Kč ve 24 splátkách po 3 973 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 56 346 Kč, jinak splátky úvěru řádně a včas nehradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni s účinností od [datum], tato skutečnost byla žalovanému oznámena, což soud zjistil z dopisu ze dne [datum] a podacího archu, a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval tímto dopisem žalovaného k zaplacení částky ve výši 58 710,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to nejpozději do dne [datum]. Žalovaný již ničeho nezaplatil. 6. V žádosti o úvěr (zákaznické kartě) žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek na dobu neurčitou jako sanitář s měsíčním příjmem 15 739 Kč, s dalšími příjmy domácnosti ve výši 10 000 Kč a celkovými měsíčními výdaji 4 000 Kč. Dále uvedl, že má učňovské vzdělání, bydlí na ubytovně a je svobodný. Žalovaný k žádosti o úvěr doložil pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za období leden a únor 2020. 7. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s původním věřitelem listinu s názvem smlouva o úvěru, na základě níž mu bylo v hotovosti poskytnuto 45 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný uhradil 56 346 Kč. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela ze žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Jiným způsobem úvěruschopnost zkoumána nebyla. 8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plně