5 C 318/2023-23 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 11 615,34 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, a kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na požádání peněžní prostředky do částky 10 000 Kč a žalovaná se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 11 877,09 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradila 3 650,77 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nehradila, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 11 615,34 Kč, která se skládá z jistiny 9 200,22 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 152,12 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobkyně dále obecně uvedla, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a to její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a taktéž nahlížením do externích úvěrových registrů. [příjmení] byla hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena. 2. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 21. 6. 2023, [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vyslovení místní nepříslušnosti Okresního soudu v Kutné Hoře a o postoupení věci Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 3. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 24. 7. 2023, pod [číslo jednací], elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, proto soud usnesením ze dne 7. 9. 2023, [číslo jednací], elektronický platební rozkaz zrušil a ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovanou řádně obeslal. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Za žalobkyni se k jednání osobně dostavil její právní zástupce, který po poučení sdělil, že nemá návrhy na doplnění dokazování. 5. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná sjednali dne [datum] smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru (poplatky a úrok), a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 4% z dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Výše prvního čerpání činila 4 989 Kč, kterou se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 11 měsíčních splátkách po 499 Kč počínaje [datum], roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,57 %, RPSN ve výši 19,1 % (ze smlouvy o revolvingovém úvěru, vč. úvěrových podmínek). Žalovaná celkem čerpala částku 11 877,09 Kč, na kterou dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze 3 650,77 Kč. Žalobkyně oznámila žalované zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu [datum] (z výzvy k zaplacení včetně podacího archu). Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu k plnění dluhu. (z předžalobní výzva k zaplacení včetně podacího archu). 6. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smluv, soud provedl důkaz kartou klienta, metodikou posouzení úvěruschopnosti a smlouvou o úvěru, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí v podnájmu, má 3 vyživovací povinnosti, je na rodičovské dovolené, její příjem činí 15 000 Kč měsíčně, je svobodná, příjem ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč měsíčně a měsíční výdaje domácnosti činí 25 000 Kč. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru sjednaná žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně netvrdila (ani neprokázala), že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala. Karta klienta vyplněná žalovanou není dostačujícím a objektivním dokladem sloužícím ke zjištění majetkových a osobních poměrů žalované. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci OPR- [právnická osoba] GK (C [číslo]). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS,