5 C 350/2023-20 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 39 198,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, uzavření smlouvy je patrné z autorizačních doložek a zejména zasláním verifikační platby žalovaným. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Na zaslané upomínky žalovaný nereagoval. Z důvodu porušení smlouvy došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se snažila věc vypořádat smírně, a proto s žalovaným uzavřela dne [datum] uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři, na základě které žalovaný uznal co do důvodu vzniku a výše svůj dluh. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne [datum], vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 39 198,05 Kč, která představuje zbývající neuhrazenou jistinu ze smlouvy o úvěru, zákonné úroky z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů řízení. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaný s žalobkyní podepsal dne [datum] listinu s názvem smlouva o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč tak, že částka 32 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s úrokem v celkové výši 34 088 Kč do [datum] formou měsíčních splátek po 1 029 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smlouva byla uzavřena v okamžiku zasláním autorizačního SMS kódu žalovaným a účinná v okamžiku zaslání verifikační platby. Žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] (ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně přílohy [číslo] opatřeny autorizační doložkou). Žalobkyně poskytla úvěr žalovanému dne [datum] (z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce). Z důvodu nehrazení splátek úvěru řádně a včas, byly žalovanému zaslány upomínky (z upomínky ze dne [datum], [datum] včetně podacího lístku). Ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru (z oznámení o zesplatnění a možnosti alternativního řešení). Žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše v částce 139 768,26 Kč, který se zavázal uhradit nejpozději do [datum], a to v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž uznal i zbylou část jistiny ve výši 39 198,05 Kč, zbylou část úroků ve výši 31 802,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 19 599,03 Kč, zbylou část služby [anonymizováno] ve výši 48 369 Kč a náklady na upomínkování ve výši 800 Kč (z uznání dluhu [číslo] dohody o splátkovém kalendáři ze dne [datum]). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala dne [datum] k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku). 4. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz přílohou [číslo] posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze které soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho průměrný příjem za poslední 3 měsíce činil 28 445 Kč, náklady na bydlení hradí 3 270 Kč měsíčně, další finanční závazky činí 9 403 Kč měsíčně (splátky úvěrů). Jako podklad pro analýzu poskytl žalovaný tři výpisy z účtu, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. Žalobkyně dále provedla lustraci a skóring žalovaného, ze kterých se podává, že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší 40 000 Kč s měsíční splátkou 1 730 Kč. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal se žalobkyní dne [datum] listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný dne [datum] čerpal úvěr ve výši 32 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 5 190 Kč, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaný hradil více, než tvrdí žalobkyně. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] podepsaná žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala 16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit