5 C 415/2022-75 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovanou. V odůvodnění žaloby uvedla, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky – každý s podílem ve výší ½ – bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví], nacházející se v budově [obec], [adresa], bytový dům, postavený na parcele st. [číslo], dům a pozemek zapsané na [list vlastnictví], včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše obec a k. ú. [obec], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále také jako Nemovitost). Žalobkyně se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví proto, že žalovaná je nekontaktní a o Nemovitost nejeví zájem. Žalobkyně má zájem Nemovitost získat do výlučného vlastnictví s tím, že žalované uhradí vypořádací podíl ve výši odpovídající obvyklé hodnotě Nemovitosti. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení byla pasivní a k ústnímu jednání se nedostavila, byť byla řádně předvolána. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná jsou vedeny jako podílové spoluvlastnice bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví], nacházející se v budově [obec], [adresa], bytový dům, postavený na parcele st. [číslo], dům a pozemek zapsané na [list vlastnictví], a náleží jim příslušný spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], přičemž každé z nich připadá podíl o velikosti 1/2 (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Vlašim, k. ú. [obec]). Dále bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované na její poslední známou adresu žádost o uzavření mimosoudní dohody s návrhem, aby bylo spoluvlastnictví k Nemovitosti zrušeno a vypořádáno dohodou tak, že by došlo k převodu spoluvlastnického podílu z žalované na žalobkyni, za což by žalované žalobkyně vyplatila vypořádací podíl ve výši [částka]; návrh se však žalované nepodařil doručit (předžalobní upomínka ze dne [datum], doručenka, sledování zásilek). Obvyklá hodnota Nemovitosti byla stanovena znalcem na částku [částka] (znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] opatřený znaleckou doložkou). Žalobkyně má na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [anonymizováno] banka ke dni [datum] zůstatek ve výši [částka] (výpis z účtu žalobkyně – potvrzení o solventnosti ze dne [datum]). 4. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících ustanovení. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako OZ) nemůže být nikdo nucen setrvat ve spoluvlastnictví, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k tíži některého ze spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 OZ). Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatě hodnota (§ 1144 OZ). Podle § 1147 OZ, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li ji žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. V odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 5. V daném případě soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaná jsou zapsány v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci Nemovitosti, přičemž každá z nich disponuje spoluvlastnickým podílem v rozsahu 1/2. Ustanovení občanského zákoníku závazně stanoví pořadí, kterým je soud vázán s tím, že na prvním místě je uvedeno reálné rozdělení věci mezi spoluvlastníky. V tomto případě však soud dospěl k závěru, že není splněna základní podmínka pro tento způsob vypořádání, neboť by se podstatně snížila hodnota Nemovitosti a současně by ani nebylo vhodné vzhledem k tou, že je žalovaná nekontaktní. Vzhledem k pasivitě žalované ve věci, kdy žalovaná nijak nereagovala na snahu žalobkyně o mimosoudní řešení věci a byla i nekontaktní po celou dobu řízení před soudem – k věci se nevyjádřila a ani se nedostavila k ústnímu jednání, má soud za to, že žalovaná o výlučné vlastnictví Nemovitosti nemá zájem. Soud tedy přistoupil k dalšímu způsobu vypořádání, kterým je přikázání žalobkyni za přiměřenou náhradu, neboť přihlížel k základní podmínce, a to aby byla Nemovitost účelně využita. Výpisem z osobního účtu žalobkyně prokázala svoji solventnost – zejména tedy že je schopna žalované řádně a včas vyplatit její vypořádací podíl. Náhrada za spoluvlastnický podíl je hodnotovým ekvivalentem vyjádřeným v penězích, umožňující podle místních podmínek obstarání věci ve výši podílu spoluvlastníka, jenž byl přisouzen druhému spoluvlastníku. Při stanovení výše přiměřené náhrady pak soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku, který byl předložen žalobkyní, jelikož splňoval všechny podmínky stanovené § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Znalec stanovil, že obvyklá hodnota Nemovitosti je [částka]. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu soud rozhodl, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví, Nemovitost přikázat žalobkyni a současně, že je žalobkyně povinna uhradit žalované vypořádací podíl ve výši [částka] odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná je zcela nekontaktní a případně bude třeba, aby žalobkyně uhradila cenu za vypořádací podíl do soudní úschovy, stanovil soud splatnost v délce 20 dní od právní moci rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jako advokátní tarif), a představují odměnu za dva úkony právní služby (podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu - převzetí a příprava právního zastoupení, účast při ústním jednání dne [datum]) po [částka], kdy soud vyšel v souladu s § 8 odst. 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka], náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (celkem cesta 520 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Mercedes Benz GLE, [registrační značka], při průměrné spotřebě benzinu 8,4 l na 100 km a ceně benzinu [částka]), dále náhrada za promeškaný čas v počtu celkem 12 půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za promeškaný čas a cestovné jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy celkem v částce [částka]. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku [částka], kterou je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.