5 C 421/2021-118 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 130 000 Kč s příslušenstvím z titulu doplatku ceny za dílo. V odůvodnění žaloby uvedla, že si žalovaná u žalobkyně objednala dne [datum] opravu požeráku a výpusti rybníka, včetně opravy hráze v obci [část obce]. V souladu se smlouvou vyfakturovala žalobkyně žalované za část poskytnutých prací dne [datum] částku 173 300 Kč, se splatností dne [datum]. Na tuto fakturu žalovaná žalobkyni uhradila dne [datum] částku 23 300 Kč a dne [datum] částku 20 000 Kč, zbytek ceny díla ke dni podání žaloby dluží. Žalobkyně žalovanou naposledy vyzvala k úhradě předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Okresní soud ve věci vydal pod č. j. 5 C 421/2021 – 13 dne 20. 12. 2021 platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor s písemným vyjádřením, ve kterém navrhla žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalované. Konkrétně uvedla, že od počátku s žalobkyní jednal a kontrahoval [jméno] [příjmení], o čemž svědčí objednávka ze dne [datum]. Předmětem díla byla oprava [ulice] [anonymizováno] rybníku, který vlastní [jméno] [příjmení], žalovaná je pouze nájemcem rybníka a dalších pozemků. Případný hmotněprávní nárok žalobkyně z předmětné smlouvy o dílo svědčí proti [jméno] [příjmení], nikoliv vůči žalované, i když v hodnocení majetku [jméno] [jméno] provedením díla nedošlo z důvodu vad. Pro případ, že by soud nezamítl žalobu pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, založila žalovaná obranu na tvrzení, že dílo není bezvadně zhotovené. Předmět díla spočíval v opravě požeráku a výpusti [ulice] nedvězského rybníka včetně úpravy hráze v obci [část obce] a bylo objednáno na podzim [rok]. V prosinci [rok] bylo zjištěno samovolné vypouštění opětovně napuštěného rybníka v důsledku vadně provedeného díla žalobkyní, což žalobkyně uznala na jednání konaném dne [datum] a zavázala se vady odstranit. V jarních měsících roku 2019 bylo zjištěno, že náprava sjednána nebyla a v roce [rok] konstatoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vady díla a to nedostatečné upravené podloží, na kterém je uloženo potrubí navazující na požerák, poddimenzované potrubí, nedostatečné hutnění hráze rybníka a diskutabilní kvalitu zemního materiálu. Žalovaná vznesla vůči žalobkyni námitku započtení, z titulu náhrady škody za výlov, úhyn, likvidaci mrtvých ryb a uskladnění živých ryb po dobu odstraňovaní vad díla, pořízení náhradních ryb a následné vrácení uskladněných ryb. Na výzvu soudu uvedla, že uplatněný nárok z titulu náhrady škody žalovaná požaduje pouze v rámci procesní obrany a nejde o vzájemný návrh. 3. Na počátku prvního ústního jednání právní zástupkyně žalobkyně doplnila, že smlouva o dílo uzavřela žalobkyně s žalovanou, která tak je pasivně legitimována, neboť pan [příjmení] vystupoval jako jednatel žalované společnosti a nikoliv jako fyzická osoba. Smluvní vztah se odrazil v účetnictví obou společností. Žalovaná společnost uhradila správní pokutu za absenci dokumentace k revitalizaci rybníka. Dále na výzvu soudu doplnila, že dohodu na opravu požeráku bez zatrubnění rybníka uzavřel jednatel žalobkyně a jednatel žalované, který vystupoval současně jako majitel rybníka a současně jako jednatel žalované společnosti. V době uzavření smlouvy o dílo byl rybník částečně naplněn vodou a nebylo zřejmé, v jakém technickém stavu se nachází. Smlouva byla uzavřena ústně bez písemné objednávky a následně se jednatelé společností dohodli na vícepracích, spočívajících v odbahnění rybníka a výměně zatrubnění. V této části bylo dílo předáno, vystavěny dvě faktury na částku 173 300 Kč a na částku 308 300 Kč, ze kterých žalovaná uhradila tři zálohy, a to ve výši 135 000 Kč na fakturu znějící na částku 308 300 Kč a dvě zálohy v hotovosti ve výši 23 300 Kč a 20 000 Kč na fakturu znějící na částku 173 300 Kč. Kromě ústní smlouvy o dílo uzavřely účastnice druhou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava hráze rybníka, která byla narušena zaměstnanci žalované ve snaze vysokotlakým přístrojem protlačit rozpadlým potrubí vodu. Jednatel žalované nárokoval opravu od žalobkyně, která neměla možnost prokázat, že k chybě nedošlo při zhotovení díla, a proto se účastníci dohodli na opravě hráze. Na výzvu soudu žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně uvedla, že doplní, zda se jednalo o nový smluvní vztah, nebo reklamaci původního díla. 4. Žalobkyně byla soudem podle § 118a) o. s. ř. při ústním jednání dne [datum] vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k prokázání, že s žalovanou uzavřela smlouvu o dílo, jakou formou, kdy, co bylo předmětem této smlouvy, jak byla sjednána cena díla, splatnost ceny, způsob předání díla, kdo zaplatil zálohy na cenu, zda bylo zhotoveno řádně a včas, zda bylo dílo předáno a zda nastala splatnost ceny díla. Dále byla vyzvána, aby doplnila, zda žalobkyně dílo vyhotovila podle stavebně technické dokumentace, nebo bez dokumentace, případně kdo měl povinnost dokumentaci předložit, zda žalobkyně jako zhotovitelka poučila objednatele o vhodném postupu při opravě rybníka a zda poskytla za dílo záruku. Byla poučena, že pokud výzvě soudu nevyhoví, může nést negativní důsledky spočívající v neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Rovněž žalovaná byla soudem při ústním jednání dne [datum] vyzvána podle § 118a) o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k prokázání tvrzeného nároku z titulu náhrady škody, konkrétně zda byly splněny předpoklady pro vznik nároku včetně uvedení výše škody v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalobkyně. Dále byla poučena, aby doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že dílo trpělo vadami a jakými, zda se jednalo o vady podstatné, nebo nepodstatné, zda je objednatel reklamoval a jakým způsobem, zda došlo k dohodě o způsobu odstranění vad, zda došlo k ukončení a předání díla a kdo dílo převzal. Byla poučena, že pokud výzvě soudu nevyhoví, může nést negativní důsledky spočívající v neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. 5. Obecně je soud vázán projevem vůle žalobce vyjádřeným v žalobě, jímž vymezí okruh účastníků řízení. Žalovaná založila svoji obranu primárně na tvrzení, že není ve věci pasivně legitimována, neboť si u žalované dílo neobjednala a není vázána žádnými smluvními povinnostmi. Podle ustálené judikatury soud žalobce nepoučuje o nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť má povinnost účastníky poučit, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesně právní předpisy, jak je nutno procesní úkony provést, popřípadě jak je třeba odstranit vady procesních úkonů již učiněných, aby vyvolaly zamýšlené procesní účinky. Do poučovací povinnosti nepatří návod, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku. Pokud by v rámci poučovací povinnosti soud poučoval účastníky o tom, kdo je, či není pasivně legitimován, nešlo by o pouhé poučení o procesních právech a povinnostech, ale o zásah soudu, který by vedl účastníky k tomu, co mají v daném případě dělat, aby dosáhli žádaného právního účinku. Takový postup by byl dle názoru Ústavního soudu i Nejvyššího soudu v rozporu se zásadou kontradiktornosti řízení a narušením principu rovnosti účastníků. Soud by tím navíc nahrazoval činnost právních zástupců, které si strany řízení sjednávají proto, aby jim pomáhali a poskytovali odborné rady. Absence nedostatku pasivní legitimace tedy není zhojitelná prostřednictvím poučovací povinnosti soudu (například rozhodnutí usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1955/2009, usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], [spisová značka]). 6. Žalovaná doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání tvrzení v písemném vyjádření ze dne [datum], které bylo soudu zasláno v poskytnuté 30-ti denní lhůtě V písemném vyjádření doplnila, že i nadále trvá na nedostatku věcné pasivní legitimace žalované, neboť smlouvu o dílo s žalobkyní uzavřel [jméno] [příjmení] jako fyzická osoba. Ze správní dokumentace vedené k úpravě rybníka vyplývá, že správní pokuty uhradil [jméno] [příjmení], odkázala přitom na rozhodnutí [stát. instituce] a Krajského úřadu [územní celek]. Dále doplnila, že správní orgán zjistil nepovolené práce na rybníku, které byly provedeny od konce měsíce září [rok] do poloviny října [rok] a za zhotovitele díla označil firmu [právnická osoba], který uznal reklamaci stavby. Dílo bylo předáno panu [příjmení] v polovině října [rok], a ten v říjnu [rok] reklamoval jeho podstatné vady, které žalobkyně uznala. Na základě objednávky díla ze dne [datum] s předběžně stanovenou cenou 150 000 Kč uzavřel pan [příjmení] s žalobkyní pouze jednu smlouvu o dílo v září [rok] a následující jednání, případně práce byly součástí vyřizování reklamace díla, které dosud nebylo v bezvadném stavu předáno a žalobkyně nedoložila skutečný rozsah provedených prací. Z opatrnosti uplatnila námitku promlčení v případě, že by soud usoudil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, neboť k předání díla došlo v říjnu [rok]. Vzhledem k tomu, že splatnost nebyla sjed