5 C 428/2022-74 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 49 131 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy mu žalobkyně poskytla dne [datum] úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 86,1 % ročně po 48 měsíčních plátkách ve výši 4 094 Kč. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 373 Kč. Žalovaný uhradil do zesplatnění úvěru celkem 106.477 Kč, avšak poté, co se ocitl v prodlení s úhradou splátek, přistoupila žalobkyně k zesplatnění dluhu. Po zesplatnění dluhu žalovaný uhradil celkem 12.282 Kč. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši 37 930,51 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 988 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2.200 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 86,1 % p. a. z dlužné nové jistiny. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy, žalovaný však již neuhradil ničeho. 2. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a [anonymizováno], bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy, předsmluvním formulářem, smlouvou o spotřebitelském úvěru, dodatkem [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru, prohlášením klienta, výpisem z účtu žalovaného a dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Oznámením o schválení úvěru, předpisem splátek, pojištěním schopnosti splácet úvěry, přílohou [číslo] ke smlouvě o úvěru, přihláškou do pojištění a informacemi o pojištění bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 86,1 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 094 Kč, když součástí splátky byl i měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 373 Kč. Z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný byl v době sjednávání úvěru zaměstnán u [právnická osoba], a.s. s příjmem 13 500 Kč měsíčně, jeho celkové výdaje činily 4 510 Kč (životní minimum 3 410 Kč, bydlení 1 000 Kč, ostatní 100 Kč). Dále bylo v hodnocení klienta uvedeno, že žalovaný má základní vzdělání. Z potvrzení zaměstnavatele soud zjistil, že pracuje jako dělník a jeho průměrný čistý příjem za období [číslo] až [číslo] činil 16 983 Kč, z čehož je prováděna srážka za ubytování na ubytovně ve výši 2 560 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil do zesplatnění úvěru celkem 106.477 Kč, poté se však dostal do prodlení a žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu ke dni [datum]. Po zesplatnění dluhu dle tvrzení žalobkyně žalovaný na dluh uhradil celkem 12 282 Kč. Výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně dodejky, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně nedostatečně ověřila zejména výdaje žalovaného, když se v této souvislosti spoléhala pouze na informace poskytnuté klientem (žalovaným), a ke všemu informace, které spolu ani vzájemně nekorespondují. V hodnocení klienta je jako částka vynakládaná žalovaným na bydlení částka 1 000 Kč – oproti tomu v potvrzení zaměstnavatele stojí, že je žalovanému srážena z příjmu za ubytování částka 2 560 Kč. Z dokladů předložených žalobkyní vůbec není jasné, jako konkrétně úvěruschopnost zkoumala a z jakých údajů vycházela, když žalovaný údajů k posouzení schopnosti úvěr splácet uvedl žalostně málo a z těch, které uvedl, žalobkyně k úvěruschopnosti žalovaného nemohla dojít. Otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané tolik