5 C 478/2022-20 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], [země], se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na bankovní účet zápůjčku ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], a to formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami a uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle svého dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do uvedeného data zápůjčku nesplatil, a proto dne [datum] nastala splatnost celého dluhu. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný ani přes upomínání na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení zápůjčky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky ([datum]) do zaplacení. 2. Soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl usnesení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. 3. Žalovaný se na jednání před soudem bez omluvy nedostavil a k věci se nevyjádřil. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na [země], jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Mezinárodně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval podle českého procesního předpisu (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“)). 5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o zápůjčce – internetového formuláře, včetně všeobecných obchodních podmínek, příkazu k úhradě a výpisu z účtu věřitele vzal soud za prokázané, že žalovaný požádal, prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách [anonymizováno], o poskytnutí zápůjčky a na základě této žádosti byla žalovanému dne [datum] poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet uvedený v žádosti. Odesláním žádosti žalovaný potvrdil, že se seznámil se všeobecnými obchodními podmínkami [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný se však dostal do prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k dobrovolné úhradě dluhu. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s [číslo] Sb. (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle ust. § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 9. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (ust. § 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 16. V daném případě žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostatečně a v souladu se shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku splácet, a svou neúčastí při jednání se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. Soud proto posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou a rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] a žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. Žalovanému tak zůstala povinnost vydat žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka], a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. Ve zbývajícím rozsahu požadovaného co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] soud žalobu zamítl, neboť byl požadován za období, kdy částka nemohla být, s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, splatná. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], sestávající z odměny advokátky za 3 úkony právní služby podle § 14b písm. c) bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d), (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,