5 C 486/2022-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Uváděla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit [právnická osoba] zápůjčku řádně a včas. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Společnost [anonymizováno] poskytla žalovanému finanční prostředky (smlouva o zápůjčce, včetně VOP, výpis z účtu věřitele, příkaz k úhradě). Společnost [anonymizováno] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena pohledávka za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek). Žalobkyně předložila výzvu k dobrovolnému uhrazení včetně podacího archu; z dokumentů však není patrné, zda a popřípadě kdy byla výzva žalovanému doručena. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce mezi [právnická osoba] a žalovaným nebyla uzavřena, jelikož ve smlouvě není jasně uvedena výše zápůjčky a žalobkyně ji ani netvrdí v žalobě. Avšak vzhledem k tomu, že bylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků ve výši [částka] žalovanému od právní předchůdkyně žalobkyně, rozhodl soud podle § 2991 o. z. o vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena. Soud rovněž žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka], a to ode dne [datum], tedy ode dne doručení žaloby žalovanému, jelikož žalobkyně neprokázala, že by k výzvě k uhrazení dluhu došlo dříve. Proto soud ve výroku II. zamítl žalobu co do zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] sestávající z uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], a dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí [částka]. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 2 úkony ve výši [částka] za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši [částka]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o formulářovou žalobu, v níž se mění pouze označení žalovaných, smluv a dlužných částek.