5 C 493/2022-21 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Uvedla, že žalovaný dne [datum] způsobil poškození zdraví panu [jméno] [příjmení] tím, že ho udeřil rukou do obličeje, a následně ho kopnul do trupu a hlavy. Utrpěná zranění (kontuze ramene a nadloktí, otevřená rána hlavy) si vyžádala ošetření v [nemocnice] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením náklady na zdravotní služby v celkové výši [částka]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud hodnotil důkazy každý jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako o.s.ř.) a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hod. v [obec] fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a to údery do obličeje a kopy do trupu a hlavy, čímž mu způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření v nemocnici. Správní orgán vydal dne [datum] rozhodnutí, kterým byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení soud zjistil, že žalobkyně si jako celkové náklady spojené s ošetřením poškozeného vyúčtovala [částka]. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Podle ustanovení § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě soud uzavřel, že žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil zranění poškozenému, přičemž léčení tohoto poškození zdraví si vyžádalo náklady ve výši žalované částky, které uhradila žalobkyně. Z těchto důvodů soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, tedy i včetně příslušenství pohledávky – úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je určena v souladu s nařízením [číslo] Sb., žalovaný je pak v prodlení s úhradou pohledávky žalobkyně ode dne [datum], tedy ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty, kterou žalobkyně určila žalovanému k uhrazení pohledávky ve vyúčtování nákladů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují paušální náhradu za tři úkony (příprava, výzva k plnění, podání žaloby) po [částka] dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud dále stanovil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.