6 C 212/2022-56 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uváděla, že se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal řádně a včas splácet v 84 měsíčních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum] dle smlouvy. Z důvodu zahájení insolvenčního řízení na majetek žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka], odkoupené smluvní pokuty ve výši [částka], odkoupeného sankčního úroku ve výši [částka] a odkoupeného úroku ve výši [částka]. 2. Žalovaný s úhradou souhlasil. Byl by schopen hradit splátky ve výši [částka] měsíčně. Ze zaměstnání má příjem [částka] měsíčně, žije sám v pronajatém bytě, kde náklady na bydlení jsou [částka] měsíčně. Má dluhy, přesnou výši nezná. Trpí svalovým onemocnění. Nemá žádnou vyživovací povinnost. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet bylo prokázáno, že dne [datum] požádal žalovaný o úvěr společnost [právnická osoba] Na základě úvěrové smlouvy žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách jako splátku na nesplacenou jistinu a smluvní úrok ve výši 21,60 % ročně. Jelikož na majetek žalovaného bylo zahájeno insolvenční řízení, úvěr byl ke dni [datum] prohlášen za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dluhu, avšak žalovaný k dnešnímu dni na dlužnou částku ve výši [částka] ničeho neuhradil. Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku a předžalobní výzvy včetně podacího lístku, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka]. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), zejména z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen obč. zák.), a dále z ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Dále podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 5. V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně, do jehož práv a povinností žalobkyně postoupením pohledávky vstoupila, a je tak v této věci aktivně legitimován) s žalovaným uzavřeli platně smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka], žalovaný ovšem porušil sjednané podmínky. Žalovanému vznikl dluh, který i přes předžalobní upomínku žalobkyně neuhradil. Na základě provedeného dokazování soud považuje za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě shora uvedené smlouvy o úvěru částku [částka], kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které by měl žalovaný žalobkyni jako právnímu nástupci věřitele vydat. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně na jistinu dlužné částky žádnou částku a zbývá tedy zaplatit částka [částka]. Na základě shora uvedeného proto soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen hradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] s ohledem na nepříznivou finanční situaci žalovaného. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci úspěch. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., v platném znění, a představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a příprava právního zastoupení, žaloba, účast při ústním jednání dne [datum]), a odměna za jeden úkon právní služby po [částka] podle § 11 odst. 2 vyhlášky (předžalobní upomínka), náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, přičemž soud přiznal cestovné ve výši jízdenky dle platného jízdního řádu ve výši [částka], celkem [částka], neboť žalobkyně nepředložila kopii velkého technického průkazu a soud tak její výpočty cestovného nemohl přiznat. Dále soud přiznal náhradu za ztrátu času v počtu čtyř půlhodin po [částka], celkem [částka], podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Odměna, náhrada hotových výdajů, promeškaný čas a cestovné jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy celkem v částce [částka]. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku [částka], kterou je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen hradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] taktéž s ohledem na nepříznivou finanční situaci žalovaného.