8 C 114/2023-13 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku 3 933 Kč s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] poskytla žalovanému na základě jeho žádosti spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který byl původně splatný [datum]. Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet nejprve formou preskóringu, následně ověřením příjmů a výdajů žalovaného a nakonec i lustrací žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel. Vzhledem k tomu, že neuhradil ničeho, byly mu dále účtovány poplatky za upomínky ve výši 450 Kč a 650 Kč, poplatek za předání pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši 1 500 Kč, upomínací SMS v celkové výši 1 221 Kč, upomínací emaily v celkové výši 1 085 Kč a smluvní pokuta ve výši 189 Kč. Žalovaný je dále v souladu se zněním smlouvy o úvěru povinen uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 744 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 744 Kč ve lhůtě 30 dnů (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kopie OP a předsmluvních informací). Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem dne [datum] (z potvrzení o platbě). Žalovaný neuhradil dle tvrzení žalobkyně ničeho, přestože byl k zaplacení dlužné částky upomínán (z upomínek). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval (z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu). 6. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného v evidenci lustrovala s negativním výsledkem. Z výpisu z účtu a výplatních pásek vyplynulo, že žalovaný měl v říjnu 2022 hrubou mzdu ve výši 32 946 Kč a v listopadu 2022 ve výši 38 315 Kč, přičemž ale na bankovním účtu měl v říjnu 2022 počáteční zůstatek ve výši 3,89 Kč a konečný zůstatek ve výši 2 589,01 Kč. Ze skóringové karty bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádné nezaopatřené děti a jeho měsíční výdaje činí 16 725 Kč, z toho výdaje na bydlení 9 000 Kč, energie 2 000 Kč a osobní výdaje 5 725 Kč, žalovaný byl s negativním výsledkem lustrován v insolvenčním rejstříku. V registru úvěrů REPI byla zjištěna 1 otevřená smlouva, na základě které žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, přičemž částka ve výši 7 657 Kč je již po splatnosti. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, neboť žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného zkoumala, avšak nedostatečným způsobem. Skutečnost, že žalobkyně ověřila příjem žalovaného, byla prokázána výpisem z účtu žalovaného a výplatními páskami, jak ale žalobkyně dospěla k výdajům ve výši 16 725 Kč, nebylo konkrétními důkazy podloženo. Žalobkyně v tomto smyslu odkazuje pouze na statistické údaje a prohlášení žalovaného, které však nejsou pro posouzení úvěruschopnosti konkrétní osoby dostatečné, neboť každý jednotlivý případ je třeba posuzovat individuálně. 17. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, na kterou žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, a proto je povinen ji žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná, jakož i poplatků a smluvní pokuty, které mají oporu v neplatné smlouvě, soud žalobu zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr procesního úspěchu obou účastníků byl ve věci obdobný. 19. Výrokem IV. rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1. písmeno a) sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť soud ve věci vzhledem k výši spotřebitelského úvěru, jeho délce, a výši poplatků na vymožení dlužné pohledávky nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení.