8 C 132/2022-222 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude určena sporná hranice mezi pozemkem žalobce a pozemky žalovaných s tím, že bude určeno, že je vlastníkem takto určené sporné části pozemku. V žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 2 782 m2 (dále jen„ pozemek žalobce“), dále že 1. žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] (dále jen„ pozemek 1. žalované“), a že 2. a 3. žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] (dále jen„ pozemek 2. a 3. žalovaných“), přičemž všechny pozemky se nachází v k.ú. [obec], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] s tím, že pozemek žalobce je zapsaný na [list vlastnictví], pozemek 1. žalované na LV č. [rok] a pozemek 2. a 3. žalovaných na LV č. [rok], vše pro obec a k.ú. [obec]. Rodiče žalobce vybudovali v 60. letech 20. století, za účelem oddělení pozemku žalobce a pozemků žalovaných, oplocení, které je posunuto o zhruba 60 cm od hranice pozemku dovnitř tak, aby za plotem vznikl pás určený pro zajištění přístupu k druhé straně plotu, tak aby bylo možné provádět jeho údržbu a opravy. V roce 2016 1. žalovaná postavila bez souhlasu žalobce souběžně s jeho plotem ve vzdálenosti 30 cm nový plot, když část pozemku mezi ploty nelze užívat ani udržovat. Tuto skutečnost žalobce dne [datum] oznámil [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ katastrální úřad“), který mu naopak dne [datum] oznámil, že došlo k dokončení obnovy katastrálního operátu, přičemž žalobce zpochybnil průběh hranice pozemků písemným podáním doručeným katastrálnímu úřadu dne [datum]. Katastrální úřad žalobci následně sdělil, že stanovení skutečného průběhu hranice nepřísluší katastrálnímu úřadu, nýbrž soudu. Katastrální úřad průběh předmětné hranice pozemků převzal z dosavadního katastrálního operátu, a tedy společná hranice pozemku žalobce a pozemku 1. žalované není v katastrální mapě evidována podle průběhu oplocení této hranice, ale podle zobrazení hranice v katastrální mapě platné před obnovou katastrálního operátu. Obdobně postupoval katastrální úřad i ohledně hranice mezi pozemkem žalobce a pozemkem 2. a 3. žalovaných. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení sporné hranice spatřuje žalobce v tom, že v katastrální mapě je hranice vyznačena jako sporná, když na části pozemku žalobce se nachází neoprávněná stavba plotu, který vybudovala 1. žalovaná. 2. a 3. žalovaní sice vlastnickou hranici respektují, ale je i v jejich zájmu, aby byla najisto postavená. Při ústním jednání soudu konaném dne [datum] právní zástupce žalobce uvedl, že žalovaní nemohli spornou část nemovitosti vydržet, neboť na jejich straně nemohla být dobrá víra, když od počátku byli žalobcem upozorňováni, že plot je posunut do pozemku, a že za plotem je ještě pozemek v jeho vlastnictví, přičemž 1. žalovaná z toho důvodu jednala se žalobcem o odkoupení sporné části pozemku. Při ústním jednání soudu konaném dne [datum] žalobce upřesnil žalobu v tom smyslu, že nově požadoval určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v té části, kde se liší hranice vyznačená v katastru nemovitostí s fakticky vyznačenou hranicí znalcem [celé jméno znalce]. Žalobce krátce po nabytí předmětných nemovitostí žalovanými je upozorňoval na to, kudy vede faktická hranice, a že plot není na hranici pozemku. Žalobce dále uvedl, že je ve věku, ve kterém není v jeho možnostech pozemek udržovat, přičemž zpochybnil, že by sporný pruh pozemku celé roky udržovali 2. a 3. žalovaní, neboť tam byl plevel a odkládali si tam věci. Žalobce původně souhlasil s tím, že si 1. žalovaná udělá zástěnu proti plevelu, avšak následně zjistil, že mu pod touto zástěnou koroduje plot, a protože 1. žalovaná zástěnu na jeho výzvu nesundala, tak ji sundal sám. 2. V podání doručeném soudu dne [datum] se 1. žalovaná vyjádřila, že nárok žalobce uplatněný žalobou v této věci neuznává ani zčásti. Vlastnické právo k pozemku 1. žalované nabyla 1. žalovaná v roce 2001 a od té doby pozemek užívá jako vlastník v celém jeho rozsahu. Plot, který měla 1. žalovaná zbudovat, se po celou dobu nachází na stejném místě, 1. žalovaná později pouze na svém pozemku zbudovala zástěnu kvůli náletovým plevelům z pozemku žalobce, kvůli zvýšení soukromí její rodiny a kvůli tomu, že žalobce všechny stromy včetně borůvek, nacházející se podél plotu na pozemku 1. žalované, postříkal neznámou chemikálií. 1. žalovaná vedle toho uvedla, že spornou část pozemku, o které žalobce tvrdí, že je jejím vlastníkem, vydržela. Při ústním jednání soudu konaném dne [datum] 1. žalovaná uvedla, že ji žalobce neupozorňoval, že užívá část jeho pozemku, a že by chtěla od žalobce takovou část odkoupit. V podání ze dne [datum] 1. žalovaná uvedla, že nesouhlasí se znaleckým závěrem [celé jméno znalce], neboť nezohlednil skutečnost, že podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) je přesnost lomových bodů +- 2,83 m, a není tak možné hranici pozemků stanovit dostatečně přesně, a proto 1. žalovaná trvá na skutečnosti, že znalcem zjištěné rozdíly při stanovení hranice mezi pozemky, nepřekračují zmíněnou odchylku, případně, že pozemek v jejím vlastnictví koupila s tím, že hranice sahá až k plotu žalobce, přičemž spornou část pozemku vydržela. V podání doručeném soudu dne [datum] se 2. a 3. žalovaní vyjádřili, že pozemek 2. a 3. žalovaných mají ve společném jmění manželů, když tento pozemek nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s tím, že hranice pozemku s pozemkem žalobce je tvořena stávajícím plotem. Žalobce o údržbu sporné části pozemku vůbec nejevil zájem a nikdy jej neudržoval, naopak 2. a 3. žalovaní se o pozemek starali a řádně ho udržovali, a proto lze mít za splněné podmínky vydržení sporné části pozemku žalobce. V roce 2020 si žalobce bez vědomí a svolení 2. a 3. žalovaných vybudoval v oplocení vrátka, kterými je možné vstupovat na pozemek 2. a 3. žalovaných, avšak ani poté nikdy spornou část pozemku neudržoval. Vzhledem k tomu, že žalobce již dříve neoprávněně vstoupil na jejich pozemek, vybudovali na svém pozemku zástěnu, která nemá pevné základy. Z důvodu zklidnění sousedských vztahů jsou 2. a 3. žalovaní ochotni akceptovat žalobcem navrženou hranici, avšak pod podmínkou, že žalobce souhlasí se zapsáním věcného břemene do katastru nemovitostí ohledně vstupu 2. a 3. žalovaných na spornou část pozemku žalobce, a to za účelem údržby zástěny, případně plotu. Věcné břemeno odůvodnili tím, že s žalobcem je špatná komunikace a není z jeho strany ochota se dohodnout. 3. Soud dále v řízení na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný ke dni [datum] vyplynulo, že vlastníkem pozemku na [list vlastnictví], parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [anonymizována dvě slova] [jméno], u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobce. Dále, že vlastníkem pozemku na LV č. [rok], parc. [číslo] v obci [anonymizováno] nad [jméno], k.ú. [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce], je 1. žalovaná. A nakonec, že pozemek na LV č. [rok], parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce], je ve společném jmění manželů, a to 2. a 3. žalovaných. 5. Z kopie geometrického plánu vyplynulo, že se jedná o geometrický plán na rozdělení pozemku parc. [číslo] když k jeho rozdělení na pozemky parc. [číslo] vydal odbor výstavby ONV [obec] souhlas dne [datum]. 6. Katastrální mapou bylo prokázáno, že žalobce sdílí hranici s předmětnými pozemky žalovaných. 7. Z dopisu žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že podal stížnost kvůli postavení plotu 1. žalovanou, která měla plot zhotovit bez předběžného oznámení a souhlasu žalobce. Ten proto požádal stavební úřad – [stát. instituce] o zjednání nápravy, přičemž požádal o odstranění stromů a keřů, které zasahují na jeho pozemek, případně které jsou na hranici jeho pozemku. Z dalšího dopisu žalobce, pak bylo zjištěno, že požádal stavební úřad o odložení rozhodnutí k legalizaci uvedeného plotu zhotoveného 1. žalovanou, neboť digitalizace zaměření území bude ukončena až v únoru [rok] s tím, že pozemky budou zaměřeny a upřesněny. Sdělením katastrálního úřadu bylo prokázáno, že došlo k dokončení obnovy katastrálního operátu s tím, že bylo sděleno, že katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu dnem [datum]. Z dopisů žalobce ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce sdělil Katastrálnímu úřadu [obec], že nesouhlasí s tím, že by 1. žalovaná zpochybňovala skutečnou hranici mezi jeho a jejím pozemkem, když žalobce současně s tím požádal 1. žalovanou, aby se vyjádřila ohledně hranice mezi pozemky, kterou měla zpochybňovat. Vedle toho žalobce požádal stavební úřad o pokračování v jednání ohledně odstranění černé stavby – plotu 1. Žalované. Ze sdělení katastrálního úřadu ze dne [datum] vyplynulo, že katastrální úřad žalobci sdělil, že nesouhlas žalobce s tím,