8 C 140/2023-23 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši 222 713,53 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 227 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách ve výši 3 433 Kč splatných vždy k 24. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce vždy. První splátka měla být uhrazena dne [datum] a poslední dne [datum]. Úroková sazba byla sjednána na 9,90 % ročně. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobce prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. Na zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný nereagoval. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o úvěru, výpisy k úvěru, upomínkami a předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobce se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky do celkové výše 227 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok, sjednaný ve výši 9,90 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do [datum]. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že úvěr řádně a včas nesplácel, ačkoliv o to byl písemně upomínán. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu a upozornil ho dopisem ze dne [datum] na to, že neuhradí-li dlužnou částku do [datum], dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky. Ke dni [datum] prohlásil žalobce úvěr za splatný. Následně také žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], kterou žalovaného opětovně vyzval k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 222 713,53 Kč, kapitalizovaný úvěrový úrok ve výši 21 829,83 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 971,07 Kč, kdy je dále také nárokováno příslušenství tvořené smluvním úrokem v sazbě 8,05 % ročně a zákonným úrokem z prodlení, kdy oboje úročení počíná běžet od data sepisu žaloby ([datum]). Při právním posouzení věci soud postupoval podle ustanovení občanského zákoníku 89/2012 Sb. Podle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žalobce se žalovaným uzavřeli platně smlouvu o úvěru, podle které byl žalovaný oprávněn k čerpání peněz do určené výše. Žalovaný však porušoval své povinnosti ze smlouvy, proto žalobce úvěr zesplatnil, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Žalovaný je tak povinen žalobci uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny a sjednaných úroků. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalovaný je se splněním svého dluhu v prodlení, protože jej neuhradil ve lhůtě stanovené výzvou věřitele, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění pak vznikl věřiteli – žalobci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 9 220 Kč, celkem 27 660 Kč, podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč, celkem 900 Kč, podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a soudní poplatek ve výši 8 909 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 5 997,60 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 43 466,60 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.