8 C 147/2023-83 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit mu částku 160 423 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Uváděl, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 95 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši úrokové sazby 109,38 % p.a. v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 9 007 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost úvěr splácet, když na úvěr neuhradil ničeho, a proto žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalobce požadoval uhradit novou dlužnou jistinu ve výši 112 523 Kč (odpovídá dlužné původní jistině a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění), dále smluvní pokutu ve výši 998 Kč a ve výši 46 502 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a dále úrok ve výši 76,22 % p.a. z částky 95 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy, přesto žalovaný neuhradil ničeho. Ohledně úvěruschopnosti žalobce pouze obecně uvedl, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a NRKI, bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobce je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy, předsmluvním formulářem, kopií OP, listinou zasílání měsíčních příjmů [jméno], dispozicí ke smlouvě o bankovních produktech a dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 95 000 Kč, a to platbou na bankovní účet č. [bankovní účet]. Oznámením o schválení úvěru a splátkovým kalendářem bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 109,38 p.a. v 18 měsíčních splátkách po 9 007 Kč. Z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný uvedl příjem ze zaměstnání ve výši 42 100 Kč měsíčně a celkové výdaje ve výši 13 381 Kč (z toho náklady ve výši 2 560 Kč na druhou osobu v domácnosti, náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, životní minimum ve výši 3 410 Kč a splátky [právnická osoba] ve výši 6 411 Kč). Dále žalovaný v hodnocení klienta zaškrtl, že žije ve státním/obecním bydlení, je svobodný a má maturitu. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba] [příjmení] [jméno] jako řidič s hrubou měsíční mzdou ve výši 1 950 EUR. Z výplatních pásek vyplynulo, že žalovaný měl za srpen 2017 čistý příjem ve výši 1 418,46 EUR a poté za září 2017 ve výši 1 955,44 EUR. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] měl žalovaný výdaje ve výši 5 117,02 EUR, zatímco příjmy ve výši 5 118,63 EUR, tedy saldo činilo 0,90 EUR. Z výpisu záznamu z registru [příjmení] vyplynulo, že bylo zjišťováno úvěrové skóre žalovaného. Z posouzení skóringu žalovaného vyplynulo skóre 452. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum], oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalovaný neměl k dispozici volné finanční prostředky ve výši 9 007 Kč na měsíční splátky předmětného úvěru, což si žalobce z předložených dokladů žalovaným mohl snadno ověřit. 15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se