8 C 157/2023-15 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se na žalované žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k soudu dne [datum] domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaná se na lince hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] – nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnila podmínky pro to, aby na ní právní předchůdce žalobce požadoval úhradu žalované částky – přirážky a jízdného. Právní předchůdce žalobce na žalobce převedl svou pohledávku za žalovanou smlouvou. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – a to za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalovaná porušila Smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní přepravu a je proto povinna uhradit jízdné (platné v době zjištění porušení Smluvních přepravních podmínek) a přirážku k jízdnému (stanovenou Smluvními přepravními podmínkami) a to v den porušení Smluvních přepravních podmínek. Dnem porušení Smluvních přepravních podmínek nastala splatnost pohledávky. Žalobce odkoupil od společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], pohledávky vzniklé z porušení Smluvních přepravních podmínek. Pohledávky vyplývající z výše uvedeného byly na žalobce postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem. Po nabytí pohledávek vyzval žalobce žalovanou předžalobní výzvou zaslanou žalované dne [datum] k tomu, aby svůj závazek žalobci uhradila, a bylo žalované také oznámeno postoupení pohledávky z [právnická osoba]. Dlužná částka činí 1 038 Kč. Žalovaná tak dosud dluží za jízdu bez platného jízdního dokladu dne [datum] vlakem [číslo] směr [obec] a je tak povinna doplatit jízdné 38 Kč a přirážku 1 000 Kč. Dnem následujícím po takové jízdě, tj. dnem [datum], se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou těchto částek. Při právním zhodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., kdy postupoval podle § [číslo] o přepravě osob ve spojení s přepravními podmínkami [právnická osoba], dále podle § [číslo] a násl. o postoupení pohledávky, a pokud jde o prodlení žalované, podle § 1968 a násl. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě žalobce prokázal, že je právním nástupcem původního věřitele, jehož dopravním prostředkem se žalovaná dne [datum] přepravovala bez jízdního dokladu; je tak povinna zaplatit jízdné za tuto jízdu včetně přirážky k jízdnému – a to nyní žalobci, který je ve sporu aktivně legitimován. S úhradou je žalovaná v prodlení, je proto ode dne následujícího po vzniku dluhu povinna platit i úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši. Přesto dosud, přes výzvu žalobce, svůj dluh neuhradila, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení 1 089 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 200 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do 10 000 Kč předmětu řízení jde o 200 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 200 Kč – 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 189 Kč. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.